Klíšťata přenáší novou závažnou infekci, varují odborníci. Jeden pacient už zemřel

Onemocnění bylo objeveno teprve v roce 2010 a je zvláště nebezpečné pro osoby se sníženou obranyschopností, tedy pro pacienty s autoimunitními nemocemi, poruchami krvetvorby, onkologické pacienty, pacienty bez sleziny nebo po transplantacích.

„Neoehrlichióza byla ale popsána i u naprosto zdravých osob. Jeden takový případ skončil dokonce úmrtím pacienta. Hlavní nebezpečí této nemoci spočívá v tom, že pokud není správně diagnostikována, může být považována za hematologické či autoimunitní onemocnění nebo nesouvisející cévní příhodu, což může vést k nesprávné léčbě, např. nasazení kortikosteroidů či dokonce chemoterapie,“ uvedla Ing. Miroslava Burýšková, PhD., vedoucí české laboratoře na analýzu infekčnosti klíšťat Protean.

Nemoc přenáší i klíšťata v Česku

Původcem onemocnění je patogenní bakterie Candidatus Neoehrlichia mikurensis. Ta byla objevena v roce 2004 v myších na ostrově Mikura.

„Promořenost infikovaných klíšťat v Evropě se pohybuje mezi 0,1-24,3 %, přičemž nejvyšší výskyt je ve střední Evropě, včetně Česka,“ dodává Burýšková a pokračuje: „Ze vzorků analyzovaných v letech 2018-2022 v laboratoři Protean bylo 6,2 % klíšťat přenašeči neoehrlichie. V odborné literatuře je uváděn výskyt mezi 0,8-11,6 %.“

S jarem se vrací: Čím je nebezpečná borelióza a čím encefalitida?

Jaké jsou příznaky Neoehrlichiózy?

Hlavním příznakem je zimnice s vysokou a opakující se horečkou. Dalšími příznaky pak může být stěhovavá bolest svalů, bolesti kloubů, bolest hlavy, nevolnost, ztuhlost krku. Pacienti mají také silně zvýšený CRP. 

„Nejzávažnějším příznakem jsou však cévní a tromboembolické příhody, které nejsou běžně dávány do spojitosti s bakteriální infekcí, pro neoehrlichiózu jsou ale charakteristické. C. Neoehrlichia mikurensis totiž napadá endoteliální buňky a způsobuje záněty cévní výstelky spojené s emboliemi,“ říká Ing. Burýšková.

Na detekci patogenu neexistují spolehlivé sérologické testy. „Jediným spolehlivým diagnostickým prostředkem pro detekci tohoto patogenu je průkaz pomocí PCR. C. Neoehrlichia mikurensis byla detekována v krvi nebo kostní dřeni, ale ne v mozkomíšním moku,“ uvádí odbornice.

Problém nastává u hospitalizovaných pacientů se závažným onemocněním, jako je např. lymfatická leukémie či různá autoimunitní onemocnění, kdy běžné testy neprokáží skutečnou bakteriální infekci. Pokud není nasazena správná léčba, může to průběh nemoci ještě zhoršit.

Jako léčba se doporučují antibiotika doxycyklin (100mg 2x denně), při alergii na doxycyklin pak rifampicin (300mg 2x denně). K vymizení příznaků dochází během 5 dnů. Optimální délka léčby však není doposud známa, doporučuje se 3-6týdenní léčba.

Dění klíšťat v Česku můžete sledovat na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Jak minimalizovat riziko přisátí klíštěte?

• Při vysoké aktivitě klíšťat (období březen až červenec) se snažte pohybovat po cestách, minimalizujte pohyb ve volné trávě, křoví, nesedejte a nelehejte si na zem.
• Používejte preventivně repelenty, aplikujte je zejména na spodní část nohou od kolen dolů.
• Do přírody noste oblečení z hladké světlé látky (kalhoty, obuv, rukávy), aby bylo případné klíště lépe viditelné.
• Ihned po návratu si prohlédněte důkladně celé tělo a vytřepejte použité oblečení.
• Prohlídku je vhodné opakovat i následující den ráno, někdy se klíště pohybuje po těle několik hodin, než se přichytí.
• Lezoucí i přisátá klíšťata je nutno ihned odstranit.