Šéf ČT Dvořák chce uhájit křeslo: Kdo by ho rád sesadil? Po „krku“ mu jdou 4 adepti

Co by se stalo, kdyby Dvořák znovu neuspěl? „Já nemám plán B, nikdy jsem ho neměl. Kdyby se to nepodařilo, nějakou chvíli bych odpočíval, ale věřím tomu, že bych pak určitě vymyslel něco jiného,“ podotkl Dvořák v pořadu Hráči.

Dnes se novinářům vyjádřit nechtěl, během projevu ale uvedl, že letos kandiduje naposledy. „Třikrát a dost, ale do třetice všeho dobrého,“ sdělil. Nabízí prý ale zkušenosti nejdéle působícího ředitele ČT, ve funkci je od roku 2011, tedy 12 let. Zvolen už byl dvakrát, generální ředitel ČT má mandát šest let. Soupeřit s Dvořákem dnes chtějí 4 lidé - Jan Souček, Martin Konrád, Pavel Hřídel a Jan Štern. 

Dvořák je osobou minulosti, zaznělo na jednání Rady ČT. A zmínili Wollnera

Dvořáka radní vylosovali jako prvního z pětice finalistů, aby představil svůj kandidátský projekt. Následovat bude ředitel brněnského studia ČT Jan Souček, poté bývalý šéf televize Prima Martin Konrád, kreativní producent v ČT Jan Štern a nakonec krizový manažer Pavel Hřídel.

Proti Dvořákovi následně zazněla kritika ze strany jejího člena Petra Šafaříka. „Petr Dvořák je osobou minulosti,“ uvedl a odkázal na 90. léta. Třetí kandidatura podle něj neodpovídá současnosti a pokud by byl Dvořák zvolen, ocitli bychom se v Bavorsku 70. let nebo v diktátorské nedemokratické zemi. Kritizoval například snahu relativizovat případné negativní reakce, které na ČT míří.

Zmínil například případ Martina Řezníčka, který vedl letošní prezidentské debaty. „Prohřešil se proti zásadám kvalitní moderace,“ sdělil Šafařík. Když mu ČT svěřila po „debaklu“ i další debatu, byl to podle něj „manifest nesoudnosti“. Televizi tady chyběla reflexe. 

Zmínil také aféru Marka Wollnera a údajný bossing a sexuální obtěžování. „Nebylo to selhání jednotlivce, je to klima daného prostředí,“ zaznělo. S odkazem na bývalé investigativní novináře, kteří ho podpořili, se ptal: „Co to je za zprávu veřejnosti? Jak mají lidé, respondenti takovým novinářům svěřovat informace, když v této kauze ukázali nestatečnost?“ Někteří členové Rady se pak od jeho proslovu distancovali. 

Souček: Letošní první grilovačka 

„Letos jsem ještě negriloval, tohle bude první grilovačka,“ řekl Součen novinářům předtím, než se chystal vystoupit před Radou ČT Souček. Následně uvedl, že by chtěl jako generální ředitel České televize nastavit novou komunikaci s Radou ČT nebo restartovat komunikaci se státem.

Zmínil, že někteří lidé mají pocit, že je stát přehlíží. „20 % obyvatel má pocit že je stát pomíjí, nerozumí jejich problémům,„ řekl s tím, že by to měla Česká televize pro udržení demokratické společnosti reflektovat. 

Co se týče pořadů, přál by si, aby měly přesah. Příkladem by mohla být realizace pořadu “Četníci ze Znojma". „Když už točíme kriminálky,, Znojemsko bylo na počátku Československa bouřlivou oblastí, velký podíl tam mělo německé obyvatelstvo, vznikala revolta," vysvětlil. Vzniká také cyklus, který by měl být zaměřený na život teenagerů.

Konrád: Doufám, že za dalších šest let už sem nepůjdu

Boj o post šéfa ČT jde do finále: Dvořák se utká s podřízeným i exšéfem komerční televize

Kandidát na generálního ředitele České televize Jan Souček dorazil na jednání Rady ČT pozitivně naladěn. „Tak se zvládá všechno nejlíp. Nervózní nejsem, adrenalin určitě, ale nervózní nejsem,“ řekl Blesk Zprávám hned ráno. Čeká, že dnes vyhraje, řekl s úsměvem.

„Docela dlouho jsem pracoval na projektu, první koncept vznikl na konci loňského roku,“ uvedl. „Minimálně tři pětiny ostatních kandidátů považuju za velmi relevantní,“ sdělil.

„Já sám nevím, co od toho mám čekat. Doufám, že se zvolí generální ředitel ČT a stále doufám, že mám šanci. Asi každý je trochu nervózní,“ řekl Blesk Zprávám další kandidát Martin Konrád. „Vnímám je jako své soupeře. Někteří mají blíž k televizi, někteří dál,“ řekl o svých o ostatních.

Na otázku, jestli je nervózní, odpověděl Konrád: „Vzhledem k tomu, že je to jednou za šest let, tak je to v podstatě stejné. Doufám, že za těch šest let už sem nepůjdu,“ Svůj projekt oproti poslední kandidatuře před šesti lety změnil, zmínil silný akcent na mladou a dospívající generaci. „ČT se musí trochu víc přesouvat na sítě,“ sdělil.

Radní budou volit tajnou volbou vícekolově. Pro zvolení je potřeba deset hlasů. Do dalšího kola případně postoupí uchazeč nebo uchazeči s nejvyšším počtem hlasů a druhý v pořadí. Rada může volbu přerušit na příští zasedání.

Mzda v řádu stovek tisíc a milionové bonusy

Dvořák České televizi šéfuje už od roku 2011, mandát mu vyprší v září. Výběrové řízení naposledy probíhalo před šesti lety. Jako generální ředitel je zodpovědný za výrobu a vysílání. Jako generální ředitel dříve působil také v TV Nova. Dvořák v 1. kole hlasování získal 12 hlasů.

Standardní měsíční hrubá mzda současného ředitele dosahuje přibližně čtvrt milionu. Kromě toho loni dostal roční bonus ve výši 100 % roční mzdy, tedy 2,4 milionu korun. V roce 2021 dostal bonus ve výši 66 % měsíční mzdy, asi 1,6 milionu korun. Jak řekl v Hráčích, vysoká prémie by mu měla zůstat i letos. Navzdory inflaci a zdražování, které dopadají na řadu rodin, by mu prý Rada pro televizní a rozhlasové vysílání nižší prémie schvalovat neměla.

„To by bylo dle mého špatně. Chápu, že situace řady rodin v České republice je těžká. To vůbec nezpochybňuju a myslím si, že to je jako důležitý parametr. Na druhou stranu já mám nějakou smlouvu a ta smlouva říká, že ten bonus se počítá podle nějakých parametrů, a jestliže já ty parametry splním, pak si myslím, že je zcela fér, aby mi ta rada přiznala bonus podle smlouvy, kterou mezi sebou máme. Jestli to já budu akceptovat nebo se části vzdám, už bude čistě moje rozhodnutí,“ uvedl Dvořák.

Favorit Souček, Konrád minule neuspěl

Mezi radními už proběhla dvě hlasování, která snížila počet kandidátů z původních osmi na pět, patří mezi ně i Dvořák. Žhavým kandidátem na jeho post je ale ředitel brněnského studia ČT zmíněný Souček. Vymezil se i proti tomu, jak Českou televizi vede Dvořák – prý příliš sází na jistotu, uvedlo ECHO24. V prvním kole hlasování navíc získal 14 hlasů.

Mediální kariéru započal v TV Nova. Má zkušenost také s Českým rozhlasem, v Brně vedl zpravodajství a publicistiku. Pro Českou televizi začal pracovat v roce 2005, moderoval Dobré ráno. Ředitelem brněnského televizního studia se stal v roce 2014. Za poslední dvě desetiletí si ve veřejnoprávních institucích vyzkoušel několik pozic.  

„Šel bych cestou odvážnější dramaturgie, zařazování ožehavějších témat, což ČT umí. Líbí se mi projekty, které společensky rezonují: Devadesátky, Most!, Dobré ráno, Brno!, Božena. Zařadil bych do hlavního vysílacího času i osvědčené věci z ciziny, které teď často jdou na ČT2 nebo na Artu pozdě v noci. Chci, aby ČT vystoupila ze své osvědčené rutiny. A jsme zase u kriminálek. U nich máte jistotu, že na ně diváci slyší. Ale musíme je vysílat všichni?“ nastínil Novinkám svůj plán pro ČT.

Dopustila se Fridrichová šikany kolegů? Komise ČT už má jasno: Verdikt o chování moderátorky

Až 14 hlasů ale v prvním kole hlasování získal bývalý šéf televize Prima Martin Konrád. Od roku 1996 Konrád nejdřív působil jako obchodní ředitel Regie Radio Music, pod které spadala například skupiny Lagardère. Pak působil jako generální ředitel vydavatelství Metro ČR, na Primu přišel v roce 2008. Z obchodního ředitele se vypracoval na generálního ředitele, post převzal v roce 2013 a televizi vedl skoro rok a půl.

Pro iDNES uvedl, že nepovažuje za rozumné provozovat televizi na Kavčích horách. V pořadu Ptám se já Marie Bastlové také sdělil, že je v současnosti Česká televize aktivistická.

Jak psal i Blesk, Konrád kandidoval do čela České televize také v roce 2017. Tenkrát uvedl, že pro ČT by bylo nejlepší se odklonit od komerčního směřování zpět k plnění veřejnoprávní funkce. Chtěl hledat úspory v provozu i ve výrobě. V programové rovině chtěl klást důraz na původní českou hranou tvorbu, například na daleko více historických formátů, a také obnovit tradici komediálních formátů.

Kreativní producent i krizový manažer

Ve druhém kole pak radní ČT mezi pětici uchazečů zvolili ještě kreativního producenta v ČT Jana Šterna. Před rokem 1989 vydával s přáteli samizdatový časopis Prostor a působil v exilovém časopisu Listy, uvádí medailonek na stránkách České televize. Zapojil se do Občanského fóra a na počátku devadesátých let se politicky angažoval. Byl producentem několika televizních pořadů a seriálů, například Všechnopárty. V 1. kole pro něj hlasovali 4 lidé, ve 2. kole to bylo 9 lidí.

Premium

Wollner otevřeně o odchodu z ČT i obvinění ze šikany: Někdo se mě snažil zbavit

„V ČT existuje jen jeden typ diskusních pořadů, který je založen na dominantní účasti politiků. Přitom všichni víme, že politici říkají jen to, co je pro ně výhodné, nikdy ne celou pravdu. To je jejich podstatou a není na tom nic špatného. Ale špatně je postavit na politicích všechny diskusní pořady, protože diváci se z nich, co se týče věcné podstaty problémů, moc nedozvědí. Naopak ty věčné hádky je jen zmatou, unaví a znechutí,“ uvedl pro Novinky.

Pátým kandidátem je Pavel Hřídel, krizový manažer firmy Batist Medical, která vyrábí roušky a nanoroušky. Působil jako generální ředitel teplárny ve Strakonicích. „V zásadě k tomu přispěl i současný stav České televize, která podle mého názoru potřebuje změnu ve vedení, řízení a strategii,“ uvedl pro Strakonický deník. V 1. kole dostal 5 hlasů, ve 2. kole 9 hlasů.  

Mrklas: Cítím velkou vůli zvolit pokud možno dnes 

Uchazeč musí mít vystudovanou vysokou školu, ovládat jeden světový jazyk a mít negativní lustrační osvědčení. Také musí mít manažerské a osobnostní předpoklady a na pěti až deseti stranách představit koncpet rozvoje a fungování ČT. Vybraní kandidáti v závěrečném kole, které se bude konat 7. června, představí svůj projekt a zodpoví dotazy.

Rada České televize pak rozhodne v tajném hlasování, kde musí budoucí generální ředitel získat alespoň 10 hlasů z 15. Existují proto obavy, že začátkem června ještě jméno nového generálního ředitele znát nebudeme. Opačný názor zastává politolog a člen Rady ČT Ladislav Mrklas. „Já v celé České televizi cítím velkou vůli zvolit v téhle volbě. A pokud možno dnes,“ řekl Blesk Zprávám, než začalo samotné jednání. 

Pokud je nezíská, hlasování se bude opakovat. Kdyby se to opakovalo víckrát, mohla by do toho zasáhnout změna způsobu volby. Poslaneckou sněmovnou totiž nedávno prošel vládní návrh o změně volby radních ČT, kteří volí generálního ředitele. Radních by mělo být nově 18 a kromě poslanců by je volili také senátoři. Také by se měli postupně obměňovat. Novela zákonu o ČT a ČRo by měla platit od října 2023.