Hrozí světu další pandemie? Vědci varují před arktickými „zombie viry“

Proto nyní vědci přišli s plánem monitorovací sítě, která se bude snažit zachytit jakýkoliv případ nákazy prastarými viry, kterým se říká také Metuzalémovy mikroby. Takové viry už se v Sibiřském permafrostu našly, včetně jednoho vzorku starého 48,5 tisíce let. Týmu pod vedením Jean-Michela Claverieho se několik těchto virů podařilo oživit. Ty však byly schopné napadnout jen jednobuněčné tvory.

Nyní se ovšem vědci obávají, že v permafrostu mohou číhat i viry schopné nakažení člověka. „Vidíme stopy mnoha, mnoha, mnoha dalších virů,“ řekl již loni v březnu profesor Claverie. „Pokud jsou stále naživu viry měnivek, pak není důvod, aby nebyly naživu a nadále schopné napadat hostitele i ostatní viry."

Proto je Claverie mezi vědci pracujícími se sítí Arktické univerzity na plánech založit karanténní zařízení a poskytnout zdravotní expertízu, která by mohla zachytit a pokusit se léčit jakékoliv rané případy nákazy, aniž by nakažení museli oblast opustit.

„V současnosti se analýzy pandemických hrozeb zaměřují na choroby, které by se mohly objevit na jihu a pak se rozšířit na sever," řekl Claverie působící na francouzské Univerzitě Aix-Marseille. „Naopak se jen málo pozornosti věnuje vypuknutí epidemie na vzdáleném severu, která by pak mohla cestovat na jih, a to je podle mě přezíravé.“  

„Jsou tam viry, které mohou nakazit člověka a začít novou epidemii.“ Konkrétně by podle genomických stop lidských patogenů identifikovaných v sibiřském permafrostu mělo jít o viry spadající do rodiny neštovic a herpesu.

Varianta covidu-19 pirola překvapila vědce: Dokáže infikovat plicní buňky a způsobit těžký průběh

S Claveriem souhlasí i viroložka Marion Koopmansová. „Nevíme, jaké viry tam v permafrostu leží, ale mám za to, že je zde skutečné riziko, že by některý z nich mohl být schopen spustit epidemii – třeba nějaká prastará forma obrny. Musíme předpokládat, že k něčemu takovému může dojít."

S předpověďmi, že by Arktické moře mohlo být kvůli změnám klimatu již v roce 2040 bez ledu, děsí Claverieho nejvíc právě prospekt zvýšené lidské aktivity v Arktidě spíš než tající permafrost. „Plánují se obrovské těžební operace, které vyvrtají do hlubokého permafrostu za účelem těžby ropy a rud široké díry,“ řekl. „Tyto operace vypustí velká množství patogenů, které tam stále přežívají. Těžaři vejdou a vdechnou viry. Následky mohou být kalamitní."

„Naše imunitní systémy s některými těmi mikroby možná nikdy nebyly v kontaktu a to je další starost. Ačkoliv je stále nepravděpodobný, scénář, že nás opět napadne neznámý virus, který kdysi trápil Neandrtálce, se stal reálnou možností,“ dodal. 

„Když se podíváte na historii vypuknutí epidemií, jedním z klíčových pohonů je změna užívání území. Virus Nipah přenášeli kaloni vyhnaní lidmi ze svého přirozeného prostředí. Šíření opičích neštovic je zase spojováno s urbanizací Afriky,“ uvedla profesorka Koopmansová.  

„A to teď pozorujeme v Arktidě: kompletní změnu užívání území, a jak jsme viděli jinde, to by mohlo být nebezpečné.“