Co když udeří další nemoc? Připravit nás má pandemická úmluva i nový český institut

Ghebreyesus v Davosu zdůrazňoval, že neočekávatelné události jsou nevyhnutelné. „Něco se stane – není otázkou zda, ale kdy, takže potřebujeme mít připravené řešení pro nemoci, které neznáme,“ uvedl šéf zdravotnické organizace v souvislosti s možnou další pandemií.

WHO vyjmenovává několik nemocí, které podle ní představují zásadní riziko pro veřejné zdraví. Na současném seznamu jsou krymsko-konžská hemoragická horečka, covid-19, ebola a virus marburg, horečka lassa, MERS, virus nipah, virus zika, horečka údolí Rift a tajemná „nemoc X“.

Tak WHO označuje potenciální novou chorobu, která se může objevit a způsobit na světě závažné problémy. Organizace už dříve varovala, že tento patogen může být až 20krát smrtelnější než covid-19, jenž zabil po celé planetě zhruba 7 milionů lidí.

Drastická opatření proti šíření covidu-19: Studie ukázala, která z nich byla nejúčinnější

„Někteří lidé tvrdí, že tato slova mohou vyvolat paniku. Ale je lepší předvídat něco, co se může stát, protože se to v naší historii stalo již mnohokrát, a připravit se na to,“ stál si za svými varováními v Davosu Ghebreyesus.

Problémem „nemoci X“ je, že nevíme, jaký bude mít charakter. Nelze proti ní dopředu vyvinout očkovací látky nebo léky. Přípravy, které šéf WHO zmiňuje, proto spočívají ve flexibilním nastavení zdravotních systémů, logistice a správném managementu. Právě špatný management byl podle Ghebreyesuse jedním z důvodů, proč během pandemie covidu-19 umírali lidé.

Superdohoda proti pandemii

Přípravy na další pandemii ošetřuje tzv. pandemická úmluva. Ghebreyesus se nechal slyšet, že by ji země měly podepsat ideálně v květnu, abychom mohli začít bojovat proti „společnému nepříteli“.

Historie této úmluvy – oficiálním názvem Mezinárodní dohody o prevenci pandemií a připravenosti na ně - sahá do března 2021, kdy skupina světových politiků včetně tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona oznámila iniciativu, z níž měl vzejít nový dokument, který bude upravovat pandemickou připravenost zemí. Zhotovení tohoto dokumentu pak převzalo WHO.

Chřipka a covid drtí Itálii. V nemocnicích chybí lůžka, kritický stav je v Římě

Země by se podpisem zavázaly například k většímu sdílení dat, lepšímu nastavení výstražných systémů a spravedlivé distribuci vakcín a ochranných prostředků. Především ale k lepší spolupráci v případě zdravotních krizí.

Dokument se dotýká i ochrany lidských práv, avšak některé neziskové organizace včetně Human Rights Watch a Amnesty International loni na podzim vydaly prohlášení, že návrh není dostatečný. „Současný návrh nezakotvuje základní standardy lidských práv chráněné mezinárodním právem, zejména právo na zdraví a právo využívat vědecký pokrok, a hrozí tak opakování tragických selhání během pandemie covid-19,“ uvedly organizace.

Válkův resort uklidňuje: Diktát WHO nenastane

Objevila se také kritika, například ve Velké Británii, že by WHO pandemickou úmluvou dostalo příliš velkou moc a „diktovalo by zemím, jak mají s nemocemi bojovat“. To Světová zdravotnická organizace už loni popřela s vysvětlením, že konečné slovy vždy budou mít samotné země a nikdo jiný.

Stejně hovoří české ministerstvo zdravotnictví. „Ani po ratifikaci smlouvy nebude moci WHO jakkoliv přímo zasahovat do poskytování zdravotní péče v Česku či klást požadavky na zdravotní stav či léčbu obyvatel Česka. Toto bude vždy rozhodnutí ČR,“ zdůraznil resort a dodal, že smlouva nenařizuje povinné očkování. Jen „shrnuje a formalizuje procesy, které již dlouhodobě probíhají, případně ty, které byly ad hoc implementovány v době pandemie covid-19, např. pomoc chudším zemím, spolupráce laboratoří, či zkušenosti s léčbou“.

Světová zdravotnická organizace varuje: Výskyt spalniček se v Evropě za jediný rok zvýšil 45krát

Vyjednáním o podobě úmluvy byla v Evropské unii pověřena Evropská komise. Za přípravu pozice Česka je pak zodpovědné ministerstvo zdravotnictví vedené Vlastimilem Válkem (TOP 09). Schvalování by mělo proběhnout v květnu na zasedání Světového zdravotnického shromáždění (WHA), kam bude na základě usnesení vlády Petra Fialy (ODS) vyslána česká delegace.

Pokud bude dokument na zasedání schválen, text dostanou k ratifikaci obě komory českého parlamentu a následně k podpisu prezident Petr Pavel. Teprve potom bude Česko zavázáno pandemickou úmluvu plnit.

Kochův institut v české verzi

Dokument je převážně politický. Přípravy na další možnou pandemii ale probíhají i na praktické úrovni. V Česku v půlce roku 2022 bez větší pozornosti vznikl Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), který má být do jisté míry obdobou slavného německého Institutu Roberta Kocha.

Tento institut, financovaný z Národního plánu obnovy, není plnohodnotnou institucí, funguje virtuálně. Je to síť, která propojuje již zavedená vědecká zařízení, konkrétně Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (koordinátor celého centra), Masarykovu univerzitu, Univerzitu Karlovu, Vysokou školu chemickou-technologickou v Praze, Univerzitu Palackého v Olomouci, Ústav molekulární genetiky AV ČR, Mikrobiologický ústav AV ČR a Biologické centrum AV ČR.

„Naše úsilí je zaměřeno na vývoj bezpečných a účinných léčebných postupů proti virům a bakteriím, a na vytvoření prostředí, které podporuje objevování a vývoj léčiv proti virům a bakteriím s pandemickým potenciálem,“ vysvětluje institut, proč vznikl. „Vývoj nových léčiv vyžaduje základní pochopení mechanismů, které umožňují patogenům infikovat buňky a způsobovat nemoci. Mnohé z těchto mechanismů jsou stále nedostatečně prozkoumány,“ dodává.

Vědci, které NIVB sdružuje, již například vyvinuli látky, které by mohly zastavit virus opičích neštovic. Zkoumali také protein, který pomůže připravit antibiotika účinná proti rezistentním bakteriím.