Izraelští váleční ministři chtějí omezit pomoc pro Gazu. Většiny se zmocní Hamás, tvrdí

Generál ve výslužbě Benny Ganc, který se připojil k nouzové válečné vládě zformované premiérem Benjaminem Netanjahuem, a bývalý náčelník armádního štábu a pozorovatel válečného kabinetu Gadi Eizenkot navrhli dočasné omezení pomoci se záměrem oslabit Hamás. Zprávy o tom jako první přinesla izraelská televizní stanice Channel 12.  

Podle této stanice představovala dvojice politiků ze strany Národní jednota minulý týden na schůzkách svůj návrh na základě zprávy obdržené od izraelských složek vnitřní bezpečnosti, podle které se až 66% humanitární pomoci poslané do Gazy zmocní ozbrojenci Hamásu.  Tato čísla nelze nezávisle ověřit, ale zprávy o zoufalých lidech a ozbrojencích zmocňujících se zásilek se v Pásmu Gazy staly běžnými.

„Jako součást tlaku na vytvoření odlišných mechanismů v Pásmu Gazy a snah o osvobození rukojmích můžeme zvážit snížení množství zásob,“ řekla údajně dvojice politiků. Podle Channel 12 však ještě k žádnému finálnímu rozhodnutí nedošlo. Netanjahuova kancelář se k těmto zprávám též nevyjádřila.

Představitelé Kataru řekli, že Hamás po setkání amerických, egyptských a katarských prostředníků s představiteli izraelské rozvědky v Paříži „předběžně souhlasil“ s navrhovaným příměřím v Gaze výměnou za propuštění zbývajících rukojmích.

Humanitární skupiny včetně OSN odhadují, že je potřeba do Gazy denně dostat 500 tahačů s pomocí, ale počet vozů, kterým se za jeden den podaří projet egyptskými a izraelskými hraničními přechody, často nedosahuje ani stovky. Hraniční přechod Kerem Šalom, kterým před válkou proudilo do Gazy obchodní zboží, byl přitom v polovině prosince na požadavek USA otevřen právě s účelem urychlit dodávky a navýšit jejich počet.

Mezinárodní soudní dvůr minulý týden vyřkl verdikt, že Izrael musí učinit všechny kroky v jeho silách, aby se ve své válce s Hamásem vyhnul genocidě a že musí okamžitě „umožnit zajištění urgentně potřebných základních služeb a humanitární pomoci,“ aby se vypořádal s ničivou humanitární krizí, ve které se nachází 2,3 milionu obyvatel Gazy.

V teritoriu od začátku války rozpoutané útokem Hamásu na Izraelské komunity, při kterém ozbrojenci zabili 1 200 lidí a dalších přibližně 250 unesli, zemřelo 27 tisíc lidí a 85 % populace bylo nuceno opustit své domovy. Minulý týden bylo také odhaleno, že 12 členů Agentury pro palestinské uprchlíky OSN (UNRWA), která v Pásmu Gazy zaměstnává 13 000 lidí a poskytuje základní veřejné služby, bylo obviněno z účasti v útoku ze 7. října. To posvítilo světlo na humanitární organizace působící v Gaze.

Několik západních zemí na tato obvinění zareagovalo přerušením financování agentury. Palestinci a dobrovolníci na dárcovské země apelovali, ať tato rozhodnutí ještě zváží, protože zastavení finančních prostředků podle nich znamená kolektivní trest a povede k hladomoru.  

Šokující detaily o teroristech zaměstnaných v OSN: Kantoři, kteří vraždili a unášeli

Podle ředitele nemocnice al-Najjar v Rafáhu Marwana al-Hamse je většina zdravotnické pomoci vjíždějící do Gazy „převážně nahodilá.“ Některé dodávky obsahovaly zvláštní lednice na skladování vakcín na covid-19, testy na covid a osobní ochranné pomůcky. Rafáh, nejjižnější město Gazy, je zaplaven lidmi vyhnanými z ostatních koutů teritoria.

Ačkoliv neexistují statistiky, co je posíláno a zda je to používáno, Hams tvrdí, že palestinské ministerstvo zdravotnictví sestavilo seznam potřeb a dalo ho všem zúčastněným stranám. Představitelé UNRWA a Světové zdravotnické organizace (WHO) se k obsahu dodávek nevyjádřili.

„Vážně potřebné zásoby jako sterilní chirurgická gáza se do Gazy často nedostanou a anestetika se sem dostávají jen v malých množstvích,“ uvedl Hams. „Léky na selhání ledvin a rakovinu tu neexistují, stejně jako ty na chronické choroby. Mnoho základních nástrojů, jako vrtačky používané při ortopedických operacích, je nedostupných, protože ty současné jsou rozbité a nemocniční lůžka akutně docházejí.“  

Návrh na omezení pomoci přišel po protestech izraelské krajní pravice, která se na přejezdech Kerem Šalom a Nicana snažila přísun humanitární pomoci do Gazy zcela zastavit. Tyto demonstrace pokračují již druhým týdnem a ze začátku se jim podařilo pohyb tahačů výrazně zpomalit. Prvních pár z nich se také zúčastnilo několik příbuzných rukojmích Hamásu.

Na konci předminulého týdne byli údajně během jedné z demonstrací čtyři řidiči napadeni. Armáda se pak rozhodla protesty omezit prohlášením obou přechodů za uzavřené vojenské zóny s kontrolami na cestě k nim. Přesto se pár tuctům lidí tento týden podařilo k přechodu dostat. Někteří z nich tam šli hodiny pěšky přes pole. Přibližně třicet jich pak bylo zatčeno po potyčkách s policií.

„Do Gazy se nedostane ani ždibec pomoci, dokud nebude propuštěn poslední rukojmí,“ řekl jeden z vůdců kampaně Sefi Ben Chajim minulý týden přibližně dvěma stům demonstrantů. „Každá kapka pomoci jde bojovníkovi Hamásu, který střílí na naše vojáky… žádná země na světě svým nepřátelům takto nepomáhá.“

Osmatřicetiletá Rivka z Rechovotu si údajně v práci vzala den volna, aby se mohla demonstrace zúčastnit. Zablokování pomoci Gaze je podle ní iniciativou, která „přesahuje levici a pravici.“ „Už nevěřím, že jsou v Pásmu Gazy nevinní lidé,“ řekla. „Pokud přijde na volbu mezi mými dětmi a jejich dětmi, tak je to jasné. Už nechci své traumatizované tříleté dítě brát do bombového krytu.“