Putin promluvil o ofenzivě směrem k NATO: Zaútočí na Česko?

Putin kritizoval rozšiřování NATO a o zemích na východním křídle aliance řekl, že „se zřejmě domnívají, že to všechno nějak odpovídá jejich národním zájmům, bojí se velkého Ruska“.

„Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly. Takže to je naprostý nesmysl, možnost útoku na nějaké další země, na Polsko, Pobaltí, straší i Čechy,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

I výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny, kterou jí země NATO poskytují od zahájení ruské invaze v únoru 2022. O válce na Ukrajině Putin prohlásil, že Rusko „jen chrání lidi na svých historických územích“.

Putin obvinil bez důkazů ze zapojení do teroru Ukrajinu. Chystá si půdu pro mobilizaci?

Putin svým rozkazem, aby ruská vojska v noci 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu, rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Předtím v reakci na obavy Západu a Kyjeva šéf Kremlu opakovaně tvrdil, že na sousední zemi nezaútočí.

Sousední zemi ruský prezident nyní znovu obvinil, že válku vyvolala v roce 2014, když poslala ozbrojené síly do východoukrajinského Donbasu, kde Rusko - po svržení proruského prezidenta a po anexi ukrajinského Krymu - rozdmýchalo povstání separatistů proti nové ukrajinské vládě. Tehdy Putin ujišťoval, že nemá zájem o další části Ukrajiny.

„Nakonec nás donutili přejít k jiné formě ochrany našich zájmů,“ řekl ruský prezident při středečním setkání s vojenskými piloty. Při zahájení invaze v roce 2022 vyhlásil, že hlavními cíli „speciální vojenské operace“, jak tehdy Moskva vpád do sousední země označovala, jsou „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny.

Kyjev a Západ podobná tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území.

Válka Rusko vs. Ukrajina

27. 4. 2024 | 26. 4. 2024

10:14

27. 4. 2024

Soud v Chabarovsku na ruském Dálném východě poslal novináře ruské verze časopisu Forbes Sergeje Mingazova do domácího vězení. V pátek byl zadržen kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zpráv, podle kterých ruští vojáci vraždili v ukrajinském městě Buča civilisty. Rusové opakovaně tvrdí, že za masakr v Buči z roku 2022 nejsou odpovědní.

Mingazov byl po zatčení umístěn do vazební věznice v Chabarovsku. Při domovní prohlídce mu vyšetřovatelé zabavili počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se mu novináře nepodařilo kontaktovat.

9:25

27. 4. 2024

Za poslední den ztratil protivník 1124 lidí, 6 tanků, 14 obrněných vozidel, 24 dronů, 35 cisteren a jiných logistických vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

08:25

27. 4. 2024

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Krasnodarským krajem 66 ukrajinských dronů a další dva zničila nad anektovaným Krymem. Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Putin řekl, že Ukrajině ale bude ničit Západem dodávané F-16, které má válkou zmítaná země slíbené od Dánska, Nizozemska, Belgie či Norska. První stroje mají dorazit už na jaře. Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.