16°C
Zelenského rozzuřili američtí kongresmani: Pomoc Ukrajině a Izraeli chtějí rozdělit
Po útoku Íránu na Izrael se americká Sněmovna reprezentantů rozhodla tento týden projednávat uvolnění peněz na pomoc Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Původní plán bylo poslat peníze v rámci balíku do Izraele, na Ukrajinu a na Tchaj-wan. Hlasovat by se mohlo do konce týdne, uvedl republikánský předseda sněmovny Mike Johnson. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozdělení pomoci odsoudil jako „čirou politiku“.
Republikáni hodlají zveřejnit legislativní text již dnes ráno amerického času (odpoledne SELČ). Původní balík pomoci chce Johnson rozdělit do tří návrhů, vedle Izraele a Ukrajiny bude mít svou část také Tchaj-wan a spojenci v jihovýchodní Asii, kde USA svádí boj o vliv s Čínou. Souběžně pracuje na čtvrtém návrhu, jehož cílem je získat přízeň republikánů odmítajících dodatečnou podporu Kyjeva, píše list The New York Times (NYT).
Celková částka je podle Johnsona zhruba stejná, podle informací deníku The Washington Post (WP) ovšem není jasné, zda plán zahrnuje peníze na humanitární pomoc, mimo jiné v Pásmu Gazy. Dodatečný návrh k výdajovému balíku by pak například požadoval, aby část pomoci Ukrajině měla podobu půjčky. Johnson uvedl, že zákonodárci budou mít na prozkoumání návrhu předepsaných 72 hodin, hlasovat by se tak mohlo nejdříve v pátek večer.
„Víme, že nás svět sleduje, aby viděl, jak budeme reagovat. Sledují, zda se Amerika postaví za své spojence a za své zájmy po celém světě. A my to uděláme,“ řekl Johnson novinářům.
Bez pomoci padneme!
Johnson, jehož strana má jen velmi těsnou většinu, odmítá nechat komoru hlasovat o balíku zahraniční pomoci v objemu 95 miliard dolarů (skoro 2,3 bilionu Kč), který již prošel Senátem. Výdajový soubor zahrnuje 14 miliard určených na pomoc Izraeli, přibližně 61 miliard pro Ukrajinu, devět miliard na humanitární pomoc a peníze pro asijské partnery.
Novinku ale nesnesl příliš dobře ukrajinský prezident Zelenskyj, který za svoji zemi lobbuje v Americe už delší dobu. Mj. velice rázně kladl americkým kongresmanům na srdce, že bez jejich pomoci „nebudou mít Ukrajinci šanci zvítězit.“
„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita. Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ řekl důrazně Zelenskyj v rozhovoru s televizí PBS, který byl patrně nahrán ještě před Johnsonovým oznámením.
„Jestli Kongres tuhle pomoc po všem, co se stalo, rozdělí (...), tak to znamená, že je to otázka voleb ve Spojených státech,“ dodal ukrajinský prezident.
Zapojí se i Fiala
Americký prezident Joe Biden výdajový balík navrhl už v říjnu v návaznosti na teroristický útok hnutí Hamás na jižní Izrael, zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Kyjeva. Od té doby neustále žádá zákonodárce, aby opatření co nejrychleji odsouhlasili, což zopakoval také při pondělní schůzce v Bílém domě s českým premiérem Petrem Fialou. Ten má dnes na programu jednání v Kongresu a sejít se chce také s Johnsonem.
Americká podpora Ukrajiny zůstává zablokovaná čtvrtým měsícem, zatímco ruská válka proti sousední zemi vstoupila do třetího roku. Johnson se jako řadový poslanec stavěl proti podpoře napadené země, v posledních týdnech ale opakovaně dává najevo, že jí chce dodatečné prostředky zajistit.
Svým novým plánem jde Johnson proti mnohým stranickým kolegům. Část z nich mu pohrozila, že se jej pokusí vytlačit z funkce, když bude prosazovat další financování Ukrajiny, připomíná deník WP. Podotýká, že jeho plán nezahrnuje imigrační restrikce, kterými někteří republikáni podmiňovali schválení zahraniční pomoci.
Otázkou také zůstává, jak se k věci postaví demokraté, jejichž hlasy nejspíše bude balík potřebovat. Jak uvádí americký tisk, Johnsonův složitý manévr čelí nejistým vyhlídkám a mohl by narazit i v Senátu. Šéf sněmovny ovšem podle NYT plán konzultoval se senátními lídry i Bílým domem, „což naznačuje, že by mohl Kongresem projít, pokud neztroskotá ve sněmovně“.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.
Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv by se letos mohl pohybovat kolem 4,5 miliardy eur (více než 112 miliard Kč). První finance by Kyjev mohl získat už v červenci. Bouřlivé diskuse se vedly rovněž o tom, kolik peněz si Euroclear může ponechat na své výdaje. Částka byla v průběhu jednání snížena ze tří procent – s čímž země EU nesouhlasily – na 0,3 procenta.
A tohle jsou následky ruského útoku v Kyjevské oblasti.
Co je to tady za hnusné ruské troly?