Drama v USA je u konce: Prošly miliardy pro Ukrajinu! Fiala děkuje za odvážný krok

Spojené státy jsou největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva, podle údajů Pentagonu mu od začátku války poskytly vybavení v hodnotě 44,2 miliard dolarů (1,05 bilionu korun). Pomoc však v posledních měsících vázla kvůli vnitropolitickým sporům v Kongresu a stále více západních partnerů Ukrajiny, včetně Česka, upozorňovalo, že Ukrajina by bez americké podpory nemusela v příštích měsících ustát očekávanou ruskou ofenzívu.

Přijetí si vysloužilo v místnosti aplaus ve stoje. Kongresmeni zvedli do vzduchu ukrajinské vlajky a volali „Ukrajina, Ukrajina“. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj po schválení pomoci Ukrajině uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA za rozhodnutí, jež udrží chod dějin na správné cestě.

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na sociální síti X podotknul, že se jedná o špatný den pro Putina. „Je to špatný den pro každého kdo se odvážil uvěřit, že Amerika zakolísá a nebude bránit ty, koho zastupují,“ konstatoval a vyjádřil hlubokou vděčnost celé Sněmovně reprezentantů. 

Po schválení pomoci se ozval i Kreml. Ve vydaném prohlášení uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců, podle něj vinou „kyjevského režimu“. Informovala o tom agentura AFP.

Za souhlasné stanovisko bojovali i čeští zákonodárci, kteří naléhali na americké představitele, aby pomoc schválili. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal během své návštěvy v Bílém domě. „Vzpomínám si na svou upřímnou diskusi s Johnsonem před několika dny v jeho kanceláři a jsem vděčný za jeho odvážný krok k tomu, aby se o těchto zákonech hlasovalo v zájmu svobody, bezpečnosti a jednoty transatlantické aliance,“ okomentoval výsledek na sociální síti X. 

Později doplnil, že obecně přínosná byla jednání, která s nimi uskutečnil. Podle něj byla také vstřícná a „naplňovali jej optimismem“. 

Rozhodnutí vítá i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vítám drtivě kladné hlasování Sněmovny reprezentantů USA. Ukrajina si zaslouží veškerou podporu, kterou může proti Rusku získat. Nyní žádáme Senát USA, aby hlasoval co nejrychleji, protože jde o životy. Transatlantičtí spojenci jsou jednotní v podpoře svobody a demokracie,“ uvedla na sociální síti X. 

Na Senát apeluje i americký prezident Joe Biden, který chce soubor zákonů podepsat co možná nejrychleji. 

„Jsem vděčný, že americký Kongres schválil nový velký balíček pomoci. Ukrajina používá zbraně poskytnuté spojenci NATO ke zničení ruských bojových sil. Díky tomu je bezpečněji i v Evropě a Severní Americe,“ ozval se také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

USA už schválily pomoc Ukrajině ve výši přes čtyři biliony korun. Celý balík ve výši přibližně 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč; spojoval podporu Ukrajině, Izraele nebo Tchaj-wanu) navrhl prezident Joe Biden již před šesti měsíci. Z toho pro Ukrajinu bránící se ruské invazi je určeno 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun). Jedná se o první nové financování schválené Kongresem od ledna 2023, kdy republikáni převzali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.

Do dnešního schválení další pomoci ve výši necelých 61 miliard dolarů dosud odsouhlasily Spojené státy od zahájení ruské invaze v únoru 2022 pro Ukrajinu již více než 110 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč). Po dnešku tedy dosáhnou celkové investice USA podle agentury Reuters na 170 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč).

Z téměř 61 miliard dolarů dnes schválené americké pomoci návrh počítá s téměř 14 miliardami dolarů na výcvik, vybavení a výplatu ukrajinské armády. Přibližně deset miliard dolarů hospodářské pomoci je určeno pro sektory energetiky a infrastruktury (má být zasláno ve formě půjčky). Velká část návrhu by měla být použita též na doplnění zásob americké armády a půjde do amerických zbrojních továren. Plán pomoci také opravňuje prezidenta Bidena ke konfiskaci a prodeji ruského majetku, což by mohl použít na financování obnovy Ukrajiny.

Spojené státy posílají Ukrajině také houfnice nebo obrněnou techniku. Od ledna 2023 to byly téměř dvě stovky bojových vozidel pěchoty Bradley, na 300 pásových obrněných transportérů M113 nebo přes 150 kolových obrněných transportérů Stryker.Američané dodávají na Ukrajinu také systémy a rakety protivzdušné obrany. Například v listopadu 2022 to byl americko-norský NASAMS, mobilní raketový systém země-vzduch sloužící k sestřelování letadel, vrtulníků a řízených s dosahem až 40 kilometrů.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

11:21

Dnes

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že „zneškodnila“ sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky, jenž přijel přes Litvu do Ruska páchat „teroristické útoky“ na vojenská a energetická zařízení v Moskevské a Leningradské oblasti. Napsala to dnes agentura TASS. Podle agentury Reuters FSB uvedla, že muže zabila. Kyjev se k případu dosud nevyjádřil.

Občan Ruské federace narozený v roce 1976 na příkaz ukrajinské vojenské rozvědky HUR plánoval sérii teroristických útoků na ruském území, tvrdí tiskové oddělení FSB. Ruští agenti ho prý objevili ve skrýši v Leningradské oblasti. „Při zatýkání kladl ozbrojený odpor pomocí střelných zbraní a byl zneškodněn,“ dodala ruská tajná služba.

FSB dále tvrdí, že muž prošel diverzním výcvikem v Litvě. Údajný sabotér podle ruské tajné služby přijel letos v březnu z Litvy, kde prý před tím studoval používání výbušných a ručních zbraní, napsal nezávislý server Meduza.

10:49

Dnes

„Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO. Orbán dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.

9:51

Dnes

„Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ uvedl šéf britské diplomacie v Kyjevě a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na své návštěvě.

Cameron též prohlásil, že Ukrajina má právo používat zbraně poskytnuté Londýnem i k úderům na cíle v Rusku. Je na rozhodnutí Kyjeva, jestli tak učiní. „Ukrajina má toto právo. Stejně jako Rusko útočí uvnitř Ukrajiny. Lze docela dobře pochopit, proč má Ukrajina potřebu zajistit, že se brání,“ uvedl britský ministr, jenž se během návštěvy Kyjeva setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednalo se o druhou cestu bývalého premiéra na Ukrajinu od chvíle, kdy se loni v listopadu ujal vedení ministerstva zahraničí.

Zobrazit celý online