Rošády ve Fialově vládě: Jsou po Langšádlové v ohrožení další „neviditelní“ ministři?

Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi. O konci ministryně ve vládě se mluvilo už delší dobu.

„Myslím si, že je tam velký problém hlavně právě ta neviditelnost a zároveň to dobře dokumentuje tu nervozitu TOP 09,“ uvedl pro Blesk Zprávy politolog Jan Kubáček. „Buď se ukazuje, že neměla výsledky, a nebo ještě horší situace: výsledky měla, dílčí, ale nedokázala je popularizovat a to je samozřejmě pro politika naprosto vražedná kombinace,“ podotkl politolog.

Sama Langšádlová se v posledních dnech bránila, že není neviditelnou ministryní a má za sebou dílčí úspěchy. „Podcenila jsem komunikaci, mne to mrzí, je to realita, ale nemá smysl se k tomu vracet. Toto je moje rozhodnutí,“ připustila však ve čtvrtek.

Langšádlová dávala více úsilí do obsahové části práce než prezentaci navenek, i to je ale práce ministra, uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. A na dotaz ohledně významu funkce ministra pro vědu a výzkum odpovědla slovy, že Fialova vláda není jediná, která takové místo zřídila. Langšádlové práce podle šéfky TOP 09 ukazuje důležitost tohoto postu při Úřadu vlády.

Změna ve Fialově vládě: „Neviditelná“ ministryně Langšádlová z TOP 09 končí! Co jí vytkla Pekarová?

Ministerské rošády ve vládě Petra Fialy (ODS) začaly již z kraje jejího působení, ovšem tehdy za to mohly zdravotní, nikoliv výkonností důvody či změny z jiných politických důvodů.

Když 3. ledna 2022 tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), došlo k tomu se zpožděním. Nezaviněným. Nekula totiž nemohl být jmenován s celou vládou 17. prosince 2021 kvůli nákaze covidem-19 a izolaci. Místo Nekuly tehdy post ministra zemědělství dočasně zastával vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), zemědělec a vášnivý traktorista, který rezort sám vedl již v minulosti a u kterého bylo spíše překvapením, že se namísto zemědělství vydal na ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nekula se však nakonec neukázal nejšťastnějším tahem lidovců a ve vládním týmu již nepůsobí. 14. června 2023 ohlásil svou rezignaci a 28. června skutečně skončil - po řadě rozpačitých kroků a podivné komunikaci, kterou korunovala ministrova reklama pro jeden z nadnárodních řetězců. Sám Nekula však tvrdil, že mu v posledních týdnech chyběla podpora od vedení lidovců.

Předsednictvo KDU-ČSL navrhlo místo něj experta na školství Marka Výborného, novým ministrem zemědělství ho prezident Petr Pavel jmenoval 29. června 2023.

Zdeněk Nekula a Helena Langšádlová na jednání vlády | Twitter Úřad vlády ČR

Marek Výborný (vlevo) nahradil ve funkci ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (uprostřed) | Blesk:Jakub Poláček

Lidovců se týkala i další vládní rošáda. 27. října 2022 přijal tehdejší prezident Zeman s účinností od 1. listopadu demisi Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) na funkci ministryně životního prostředí a pověřil opět předsedu KDU-ČSL Jurečku vedením úřadu.

Hubáčková ve vládě skončila ze zdravotních důvodů. Pověření Jurečky bylo jen dočasné, lidoveckým kandidátem na ministra životního prostředí se stal místopředseda strany a bývalý náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Jeho jmenování ale zkomplikovala korupční kauza na brněnském magistrátu, ve které policie mimo jiné požádala Hladíka o podání vysvětlení. Politik ale není z ničeho obviněný. Premiér Fiala tehdy uvedl, že chce Hladíkovo jmenování navrhnout, až se situace vyjasní tak, aby mohl návrh na jmenování předat Zemanovi s klidným svědomím. Návrh nakonec prezidentovi podal na konci prosince, Zeman ale Hladíka jmenovat odmítl.

Pavel jmenoval Hladíka den po nástupu do úřadu

Podle Jurečky se Zemanovy výhrady týkaly například Hladíkovy odbornosti nebo právě kauzy přidělování městských bytů v Brně. Lidovci později Zemanovo odmítnutí jmenovat Hladíka označili v usnesení svého širšího vedení za protiústavní. Na jeho jmenování trval i premiér Fiala.

Jurečka nakonec od ledna jmenoval Hladíka svým náměstkem a nový prezident Petr Pavel koncem ledna 2023 bezprostředně po vítězství ve volbách řekl, že pokud nevyvstaly nové okolnosti a premiér Fiala si je jistý jeho nominací, nemá důvod nejmenovat Hladíka ministrem životního prostředí. Pavel jmenoval Hladíka ministrem životního prostředí 10. března, den poté, co se ujal funkce hlavy státu.

Loučení s Annou Hubáčkovou na vládě | Twitter/ Úřad vlády

Uvedení Petra Hladíka do funkce ministra životního prostředí: Petr Fiala, Marian Jurečka a Anna Hubáčková. (10.3.2023) | reprofoto Twitter Mariana Jurečky

29. června 2022 Zeman jmenoval novým ministrem školství (od července) poslance hnutí STAN a ústavního právníka Vladimíra Balaše. Balaš vystřídal v ministerském křesle Petra Gazdíka (STAN), který podal ke konci června 2022 rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr.

Ani Balaš však již ve funkci nepůsobí. 20. dubna 2023 oznámil, že odejde na vlastní žádost z vlády. Důvodem k rezignaci podle něj byly dlouhodobé zdravotní problémy. Balašovým nástupcem v křesle ministra školství se 5. května stal jeho stranický kolega a dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) | Blesk/Jakub Poláček

Vladimír Balaš a Mikuláš Bek na jednání vlády | Vláda ČR

Novým ministrem pro evropské záležitosti se místo Mikuláše Beka (STAN), který se přesunul na školství, stal Martin Dvořák (STAN), který byl od prosince 2021 politickým náměstkem ministra zahraničí. Andrej Babiš Dvořáka loni ve Sněmovně hrubě urážel a nazval parazitem, nulou a zbytečným ministrem. Dvořák si to však nenechal od šéfa ANO líbit.

Langšádlová přitom byla jedním ze členů Fialova kabinetu, který byl dosazen na nově vzniklé pozice - vedle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Fialova vláda zavedla i ministry pro evropské záležitosti a pro legislativu. Opozice je kritizuje podobně jako dříve Langšádlovou - jako zbytečné. Premiér Fiala i další jeho kabinetu však zřízení těchto pozic hájí.

Jaká je pozice ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty), který je také označován za nepříliš viditelného?  

„Michal Šalomoun má kuriózně jednu obrovskou výhodu, že reprezentuje ministerstvo, které je principielně neviditelné a které má na starost legislativu, ale pro Piráty je tam jedinečná příležitost, že jsou často první u zdroje, mají cenné know how. Jeho si budou chránit právě z titulu toho, že je to klíčník od velmi strategického rezortu, který je vlivný, ale principielně nenápadný,“ míní Kubáček.

Jednání vlády 17. 1. 2024: Výsledky jednání shrnuli pro média premiér P. Fiala, vicepremiér I. Bartoš a ministr pro legislativu M. Šalomoun | Úřad vlády ČR

Jednání vlády 13. 12. 2023: Michal Šalomoun | Úřad vlády ČR

Martin Dvořák ze STAN coby ministr pro evropské záležitosti má pozici složitější. Česko má již po předsednictvu EU a zahraniční politiku obstarávají – poměrně zdatně - z velké míry sám premiér Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). A právě Dvořák patří mezi ministry, kteří dostávají čas od času nálepku, že jsou to ministři navíc, ministři zbyteční nejen od Andreje Babiše ve Sněmovně…

Přesto má co nabídnout. Podle politologa však především svému hnutí. „Jeho role za STAN je být zlým klukem, popichovat koaliční partnery, vnášet tam určitá témata, používat ostřejší slovník. Je černým mustangem, tím, kdo má zneklidňovat vládní stádo, ozývat se vůči koaličním partnerům, ukazovat svaly, brát si některá témata ze zahraniční politiky, aby to nebyla jenom doména vzpomínaného ministra Lipavského či premiéra Fialy. Tam se kuriózně ani nehraje o rezort, o to, že lidé k němu příliš žádný vztah nemají a nechápou jeho roli. Jeho role je už čistě předvolební, stranická, STANařská: říkat nepopulární věci pro koaliční partnery a testovat trochu terén, testovat některé náměty a pokoušet se i tu a tam ubírat voliče třeba TOP 09,“ uvedl pro Blesk Zprávy Kubáček.

Jednání vlády: Petr Fiala a Martin Dvořák (duben 2024) | Úřad vlády ČR

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) při rozhovoru pro Blesk (20.10.2023) | Blesk:Foto : Czech News Center / Rusinova Maria

Pokud jsou pozice Šalomouna a Dvořáka podle politologa pevné, kdo jiný je neviditelný či třeba méně oblíbený a mohl by mít potíž s udržením postu?

„Pak přichází na řadu celá řada představitelů, kteří jsou neviditelní, ale nedotknutelní typu např. Martin Baxa (ministr kultury z ODS – pozn. red.). To je i můj argument, proč další změny příliš ve vládě nečekám, protože buď jsou to lidé velmi exponovaní – typu Vlastimil Válek, dnes 1. místopředseda TOP 09, čímž plně chráněný - nebo jsou to lidé s vlivným resortem a předáci a špičky stran,“ reaguje politolog Kubáček.

Baxa byl na kongresu ODS v Ostravě nedávno potvrzen coby místpředseda ODS, ačkoliv de facto neměl žádného protikandidáta. Válek se i přes opoziční kritiku např. kvůli dodávkám léků nadále jeví jako stabilní součást vlády, kde figuruje dokonce coby vicepremiér. A v TOP 09 kryje z pozice 1. místopředsedy záda šéfce Sněmovny Markétě Pekarové Adamové.  

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) | Blesk:Tonda Tran

Redukci počtu ministerských křesel by si však dokázalo představit opoziční hnutí ANO, aktuální lídr všemožných průzkumů včetně těch pro volby do Sněmovny 2025.

Na ministerstva Langšádlové, Šalomouna a Dvořáka, která však nemají kompletní vlastní aparát včetně budov, útočí čas od času představitelé ANO i ve Sněmovně. A tak se objevují očekávání, že ANO po volbách, pokud je vyhraje a podaří se jí sestavit funkční vládu, půjde cestou jejich zrušení.

„Jednoznačně, ono to je samozřejmě i hodně o tom, jaké bude mít případně ANO koaliční partnery. Pokud půjde např. cestou menšinové vlády s podporou někoho, může jít i odvážnou cestou a některé rezorty slučovat i za cenu, že se političtí oponenti budou vysmívat, že tady máme superministry, jak si to zažil Karel Havlíček. Ale vědí, že před veřejností to funguje, že si to dokážou obhájit. Já si naopak myslím, že se dokonce bude řezat a že se budou zcelovat třeba pro začátek personálně některá ministerstva zcelovat,“ dodal Kubáček.

Sněm ANO: Andrej Babiš, Alena Schillerová a Karel Havlíček (10.2.2024) | Blesk:Michal Protivansky/CNC