Rozdělené Německo: Východ ovládla AfD, na západě vítězem Merz. A historický propadák SPD

AfD zvítězila v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, tedy všech východních spolkovních zemích. Už v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla až dosud pouze v Durynsku.

Teď je nejsilnější politickou silou ve všech pěti takzvaných nových spolkových zemích, přičemž v každé z nich získala výrazně přes 30 procent hlasů – nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).

AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.

Podle analytika Jakuba Eberleho z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK) AfD dosáhla výsledku, který předpokládaly průzkumy. Členové strany podle něj mohou považovat druhé místo a zhruba dvacetiprocentní zisk za dobrý, ale zároveň sami možná měli pocit, že by mohli dopadnout ještě lépe.

„Extrémně nebezpečná“ strana

„Německé parlamentní volby ukazují Evropě, že budoucnost kontinentu rozhodně není krajně pravicová. Německo nemusí přemýšlet o alternativách,“ píše rakouský list Der Standard v narážce na AfD.

„AfD zůstává pro příští volby v roce 2029 extrémně nebezpečná, nyní ale nemůže převzít moc, ani nic zničit,“ konstatuje deník.

Zároveň ale Der Standard neopomíjí fakt, že AfD zdvojnásobila svůj předchozí zisk, a všímá si také mezinárodního vměšování do voleb, které podle něj „dosáhlo nové dimenze“. Ze Spojených států, které Německo osvobodily od nacistů, přišla podle listu aktivní podpora pro pravicové extremisty, a to ze strany amerického viceprezidenta J. D. Vance či miliardáře Elona Muska.

Až na čtvrtém místě se AfD s 15,2 procenta hlasů umístila v Berlíně, kde s 19,9 procenta hlasů nečekaně zvítězila strana Levice. Její volební zisk je zhruba dvakrát vyšší než ve volbách v roce 2021. Druhá v Berlíně skončila CDU/CSU s 18,3 procenta. Podle DPA jde o první vítězství Levice ve volbách do Spolkového sněmu v německém hlavním městě. Na západě Berlína většinu okrsků ovládla CDU.

Volby v Německu: Vítězem CDU/CSU! Rival Merkelové Merz vyloučil spolupráci s populisty z AfD

Levici podle prvních analýz pomohla zdařilá kampaň, která vsadila na mladé i starší voliče. Předsedkyně parlamentní frakce Levice Heidi Reichinneková byla velmi aktivní na sociálních sítích. Nestorové strany, 77letý poslanec Gregor Gysi, 69letý bývalý durynský premiér Bodo Ramelow a 66letý poslanec Dietmar Bartsch odstartovali „akci šediny“, jejímž cílem bylo získat přímé mandáty, a obejít tak nutnost získat pět procent hlasů. Takzvaná základní mandátní klauzule v německém volebním systému umožňuje stranám, které nedostaly pět procent hlasů, dostat se do parlamentu, když získají aspoň tři přímé mandáty.

Eberle očekával u Levice zisk sedmi až osmi procent. Strana podle něj mohla uspět u mladších voličů. „Asi mobilizovali voliče, kteří byli ostře a jasně vymezeni proti AfD,“ míní. Levice se prakticky nevyjadřovala k tématu migrace, na rozdíl od většiny stran. „Byli prostě takový svěží, jasně vydefinovaný radikální hlas a tím se lišili od ostatních. Vypadali jako taková alternativa vůči Alternativě (pro Německo), z druhé strany spektra,“ dodal Eberle.

Historickou porážkou skončily volby pro sociální demokraty (SPD), které do voleb vedl dosavadní kancléř Olaf Scholz. Ten v neděli večer vyloučil, že by mohl být součástí jednání s CDU/CSU o příští německé vládě. SPD získala 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.

Pod pětiprocentním prahem zůstala s 4,3 procenta hlasů liberální Svobodná demokratická strana (FDP), její předseda Christian Lindner v reakci na volební výsledky ohlásil konec v politice. Práh se nakonec nepodařilo překročit ani Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), pro které hlasovalo 4,972 procenta voličů. Toto uskupení vzniklo jako strana teprve loni poté, co se odštěpilo do Levice.

Německé volby: Výprask pro kancléře? „Nevěřím v zázrak, ale ve vítězství,“ vzkázal Scholz

Vítězem pro celé Německo je s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře. 

CDU/CSU vyhrála, získala ale méně hlasů, než jí předpovídaly průzkumy. Podle komentářů německých médií je to vítězství „bez lesku“. Průzkumy veřejného mínění předpovídaly dosud opoziční formaci dlouho výsledek nad 30 procent. 

Merz bude muset být odvážný muž

„Friedrich Merz zabodoval ve volební večer příjemně jasnými prohlášeními o nezávislosti na USA, proti vměšování Elona Muska do volební kampaně a pro jasný kurz proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi,“ píše rakouský deník der Standard o šéfovi CDU. „První zahraničněpolitická prohlášení na adresu Donalda Trumpa a Elona Muska byla velmi slibná,“ konstatuje ve stejném duchu list Die Presse.

Úspěch devětašedesátiletého Merze se bude měřit také podle toho, zda dokáže zastavit vzestup pravicových populistů a potlačit jejich vliv, míní tento deník. „Merz bude muset sehrát roli odvážného muže, který vytáhne německou ekonomiku nahoru a vrátí zemi váhu, kterou potřebuje, aby obstála v souboji velkých hráčů,“ pokračuje komentář.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude AfD ještě silnější. Pro Merze však bude sestavení koalice podle FAZ obtížným úkolem. „Nekonečně času na to Německo nemá. Na třetí výročí ruského přepadení (Ukrajiny), kdy americký prezident (Donald Trump) postavil politický svět západu vzhůru nohama, čeká Evropa na to, až bude v Berlíně akceschopná vláda,“ napsal FAZ.

Deník Süddeutsche Zeitung píše o „slabém vítězství“ CDU/CSU a dodává, že nejhorší, co by se teď mohlo Německu, ale i Evropě stát, by byly „rakouské poměry“, tedy zdlouhavé utváření vlády, kdy by Merz musel mnoho měsíců vyjednávat, zatímco socialista Scholz by zůstával v kancléřství.

Vítězem předčasných voleb v Německu se stala koalice CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem (23.2.2025). | ČTK / AP / Markus Schreiber

Eberleho překvapila u parlamentních voleb v Německu zejména vysoká volební účast. Podle ARD a ZDF se pohybovala mezi 83 a 84 procenty. V roce 2021 činila 76,4 procenta. „To, že mají Němci takový zájem o politiku a že je evidentně asi i politizovaly třeba demonstrace, to je zajímavé,“ řekl Eberle.

Deník Handelsblatt rovněž připomíná vysokou volební účast. „Lidé význam těchto voleb pochopili, protože volební účast byla enormně vysoká, což je podivuhodné po dnech, kdy mnozí nevěděli, koho by vůbec měli volit. To je silné znamení pro parlamentní demokracii, která je zvenčí i zevnitř pod masivním tlakem,“ napsal Handelsblatt.

Deník Bild vyzývá vítězné konzervativce k tomu, aby začali co nejdříve pracovat, mimo jiné proto, že „svět se právě obrací vzhůru nohama“. List také poukazuje na skutečnost, že téměř 50 procent lidí hlasovalo pro liberálně-konzervativní až krajně pravicové pozice a uspěly síly požadující změny v migrační a hospodářské politice. „Vůle voličů – i když se to někomu nemusí líbit – se nesmí zvrhnout ve svůj opak,“ napsal Bild. „To znamená, že musí nastat politická změna u migrace a ekonomiky. Jinak se může AfD – jako FPÖ v Rakousku – stát nejsilnější stranou,“ varuje Bild.

Německé volby: Radost lídryně AfD Alice Weidelové (23.2.2025) | ČTK / AP / Michael Probst

Rozdílné programy a protichůdné sliby stran pravděpodobné budoucí německé vládní koalice - konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - podle ekonomů tlumí naději na skutečný restart německé ekonomiky. Vzhledem k odporu CDU/CSU ke zvyšování daní a odmítání škrtů v sociální oblasti ze strany SPD je pravděpodobné zvyšování deficitů veřejných financí. 

„Budoucí koalice se pravděpodobně shodne na zvýšení financí na infrastrukturu. To by bylo dobré pro podniky. Potenciální koaliční strany však mají odlišné názory na mnoho dalších oblastí hospodářské politiky - například na daňovou, sociální a klimatickou politiku. To tlumí vyhlídky na skutečný restart hospodářské politiky, který by byl po pěti letech stagnace naléhavě potřebný,“ domnívá se ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics.

„Budoucí koalice se pravděpodobně shodne na zvýšení financí na infrastrukturu. To by bylo dobré pro podniky. Potenciální koaliční strany však mají odlišné názory na mnoho dalších oblastí hospodářské politiky - například na daňovou, sociální a klimatickou politiku. To tlumí vyhlídky na skutečný restart hospodářské politiky, který by byl po pěti letech stagnace naléhavě potřebný,“ domnívá se ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics.