Meteoroložka: Čeká nás léto s velkým „L“! Tropy, víc bouřek i riziko povodní. A co výkyvy počasí?

Meteoroložka Dagmar Honsová v rozhovoru pro Blesk uvedla, že i letošní letní měsíce přinesou nadprůměrné teploty: „Já si pomohu sezónními výhledy počasí, která vydávají velká evropská a americká centra, a která stále počítají s tím, že i letošní červen, červenec a srpen přinesou kladné teplotní odchylky.“

Takový trend ji podle jejích slov nepřekvapuje, protože „posledních 15 let jsou léta v České republice teplotně nadprůměrná“.

Zvýšený výskyt bouřek

A bude pršet? Srážky v letním období jsou spojeny s bouřkami – tzv. přívalovými srážkami. Aktuální výhledy podle Honsové naznačují, že červen i srpen budou bohatší právě na tyto bouřkové srážky. 

Zvýšený výskyt bouřek ale znamená i vyšší riziko povodní. „Rozhodně to není vyloučené,“ řekla na otázku, zda hrozí povodně.

„V letním období hrozí nebezpečí přívalových, chcete-li bleskových povodní, které jsou spojeny s extrémními přívalovými srážkami a jejich velkým množstvím,“ uvedla meteoroložka. Vysvětlila, že za to může i rostoucí množství energie v atmosféře: „Teploty jsou vyšší, takže je tam více vodní páry a pak jsou ty srážkové úhrny intenzivnější.“

Četnost extrémů stoupá

Honsová se při své práci opírá i o dlouhodobé sledování trendů. „Stále si ty statistiky dělám a je fajn, že už mám vlastně kam nahlédnout – jak za těch posledních 20 let, kdy jsem si to v uvozovkách předpověděla sama, tak ale i do kronik,“ uvedla.

A právě historické záznamy podle ní dokazují, že extrémy počasí tu byly vždy. „Naši předci si zapisovali – celá úroda spálená, protože po výrazně nadprůměrných teplotách najednou přišel mráz a všechno nám spálil.“

Přesto je podle Honsové současná doba v četnosti extrémů výjimečná: „Rozhodně těch problémových let nebylo tolik za sebou, aby přinášely tolik extrémních jevů, jako tomu je v 21. století.“

Nebezpečí požárů

Na otázku, co ji osobně nejvíc znepokojuje, odpověděla bez váhání: „Sucho a je to třeba i nebezpečí požáru u našich sousedů v Německu. Nebezpečí požáru už hrozí nyní na začátku dubna, i když jsme na začátku vegetační sezóny.“ 

Na závěr meteoroložka uvedla, že to vypadá, že „letošní léto bude opět s velkým L a že si ho užijí jak milovníci vysokých teplot, tak vlastně té bouřkové oblačnosti.“

V Česku roste riziko sucha i extrémních srážek, potvrzují další experti

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho.

Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době - vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

• „Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa častější a intenzivnější. Neplatí to však pro všechny jevy rovnoměrně a neplatí to všude stejně,“ uvedl Přibyla. Změna klimatu se tedy podle něj neprojevuje jednotně a některé oblasti jsou postihovány výrazněji než jiné.
• Podle Trnky je vazba mezi klimatickou změnou a některými jevy zřejmá. Například nárůst počtu tropických dnů či teplotních maxim je důsledkem posunu průměrných hodnot.
• Vyšší teploty zároveň zvyšují výpar a výsušnou schopnost atmosféry, což spolu s delší vegetační sezonou a vyšší intenzitou slunečního záření vede ke zvyšujícímu se deficitu půdní vláhy. „Výsledkem je častější výskyt sucha. Méně je naopak dnů s nízkými teplotami a sněhovou pokrývkou,“ dodal.
• U složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu. „V zimě může být více srážek, a přestože poroste podíl dešťových, zvýší se i pravděpodobnost velmi vydatných sněhových událostí s větší mocností než obvykle,“ uvedl Trnka.
• Méně jasná souvislost je podle Trnky mezi změnami klimatu a povodněmi, které jsou ovlivněny řadou dalších faktorů. Přesto analýzy trendů ukazují, že ve východní Evropě, včetně Česka, jejich výskyt narůstá, podotkl.
• „Teplejší atmosféra je schopna zadržet více vodní páry, což může vést k intenzivnějším srážkám. Srážkové úhrny se mohou zvyšovat, ale přímá vazba na povodně není tak snadno prokazatelná jako u vyšších teplot,“ řekl Trnka.