Podle předpovědi bude v Česku pršet i v neděli. Užijeme si tak příjemné vůně deště. Rozvine se ve chvíli, kdy na vyprahlou zem dopadnou první kapky. Myslíte si, že tak voní voda padající z nebe? Omyl. 

„Vše začíná na zemském povrchu, tedy až po dopadu dešťových kapek. Po nárazu na zem vznikají ve vodě malé bublinky vzduchu. Tyto bublinky se plní částečkami z povrchové vrstvy a pak nesou příslušnou vůni,“ vysvětluje Michal Žák, meteorolog společnosti In-počasí. Bublinky ve vzduchu prasknou a my cítíme „vůni deště“.

Nejvíce vůně z vyschlé půdy

Ale co přesně v bublinkách voní? Jde především o geosmin, látku, kterou šíří půdní bakterie, když umírají. Jde o typický zemitých pach. V menší míře voní i oleje produkované rostlinami.

Někdy cítíme i ozon, který vzniká při bleskových výbojích. Nejvíc vůně se uvolňuje z vyschlé půdy, proto nejpříjemněji voní déšť, který přijde po delším období sucha. Důležitý pro výraznost je přitom i typ deště.

Mrholení voní paradoxně silněji než prudký slejvák. „Jsou-li kapky malé a déšť slabý, mají vzduchové bublinky dostatek času získat intenzivnější aroma z povrchu, než když padá přívalový déšť při bouřkách a přeháňkách,“ doplňuje Michal Žák. Vůně deště se mění i podle toho, na jaký typ povrchu dopadá. Jinak voní déšť v lese, jinak na zahradě a jinak v městských ulicích. Vše záleží na typu, množství a konkrétním složení bakterií a plísní v půdě.

Je to ve vzduchu, v zimě nevoní

Někdy se nám stane, že cítíme „déšť ve vzduchu“, i když ještě neprší. I to je obvykle vůně geosminu, který k nám přinesl vítr z míst, kde už prší.

Zřejmě jste si všimli, že v zimě déšť nijak nevoní. Proč? V chladném m prostředí nejsou bakterie a plísně produkující geosmin aktivní, proto se žádné „vůně deště“ nedočkáme.

V řepě i v rybách

Geosmin nám sice voní, ale nechutná. Najdeme ho třeba v červené řepě, v níž způsobuje zemitou chuť. Zodpovědný je za bahnitou pachuť v mase některých ryb, třeba kaprů nebo sumců. Rozkládá se v kyselém prostředí, proto se ryby běžně servírují s citronem.

Proč tedy geosmin rádi čicháme, ale neradi jíme? Podle nejrozšířenější teorie pomáhala vůně geosminu najít našim předkům vodu v savaně. Ale zároveň je varovala před jídlem kontaminovaným plísní a bakteriemi.

Fotogalerie
13 fotografií