Vše se točí kolem rozsáhlého systému mořských proudů v Atlantickém oceánu, který se odborně nazývá AMOC (Atlantická poledníková cirkulace). Jeho známou součástí je i Golfský proud.
Jak funguje obří ústřední topení planety?
Princip oceánského dopravního pásu
Systém AMOC funguje jako gigantický dopravní pás planety. Teplá voda z tropických oblastí proudí po povrchu oceánu na sever směrem k Evropě. Cestou odevzdává teplo do atmosféry, a významně tak přispívá k tomu, že má Evropa mírnější klima než oblasti ve stejné zeměpisné šířce v Kanadě nebo na Sibiři.
Proč voda klesá ke dnu?
Jakmile teplá voda dorazí na sever, ochladí se. Protože je velmi slaná, stává se hustší a klesá do hlubších vrstev oceánu. Odtud se jako studený proud postupně vrací zpět na jih, kde se celý proces opakuje. Tento systém fungoval po tisíce let relativně stabilně. Podle řady studií však v posledních desetiletích vykazuje známky oslabování.
Proč systém AMOC slábne?
Vliv tajícího grónského ledovce
Jedním z hlavních důvodů je zrychlující tání grónského ledovce a rostoucí množství srážek v severním Atlantiku. Do oceánu se tak dostává více sladké vody, která má nižší hustotu než voda slaná. To ztěžuje potápění ochlazené vody do hlubin oceánu a přímo tím narušuje fungování celého systému.
Nejslabší proud za posledních 1 600 let
Rekonstrukce založené na nepřímých klimatických údajích naznačují, že AMOC může být nejslabší přibližně za posledních 1 600 let. Přímá měření probíhají teprve od roku 2004, proto se starší vývoj odvozuje z klimatických rekonstrukcí a modelů.
Riziko překročení bodu zvratu
Co ukazují moderní klimatické modely?
Mezi klimatology panuje široká shoda, že AMOC slábne. Méně jednoznačné už je, jak blízko se nachází případnému bodu zvratu. Některé moderní klimatické modely naznačují, že pokud by systém překročil kritickou hranici, mohl by se dále oslabovat i bez dalšího výrazného vnějšího vlivu. Přesná poloha tohoto bodu však zatím není známá.
Varování předních světových vědců
Zatímco dřívější hodnotící zprávy IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu) označovaly úplný kolaps AMOC do roku 2100 za nepravděpodobný, některé novější studie upozorňují, že riziko může být vyšší, než se dosud předpokládalo. Zatím ale nejde o jednoznačný vědecký konsenzus.
Vážnost situace dokládá i otevřený dopis Severské radě, který podepsalo více než 40 předních klimatologů. Vědci v něm upozorňují, že riziko výrazného oslabení nebo kolapsu AMOC může být v současných klimatických scénářích podceňováno.
„Současné klimatické modely často nepočítají se všemi faktory, jako je rychlost tání grónského ledu. Skutečný stav oceánu je proto pravděpodobně ještě vážnější, než ukazují některé oficiální předpovědi,“ uvádí profesor Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK).
Jaké by byly dopady na Evropu?
Pokud by se systém proudů v Atlantiku výrazně oslabil nebo zcela zkolaboval, nešlo by o náhlé zamrznutí během několika dnů. Změny by se pravděpodobně rozvíjely v průběhu několika desetiletí.
Tři hlavní hrozby pro náš kontinent:
-
Výrazné ochlazení: V severní a západní Evropě by podle některých modelů mohly průměrné teploty klesnout o několik až více než deset stupňů Celsia. Ve střední Evropě by se očekávaly delší a chladnější zimy, přesný rozsah změn však zůstává nejistý.
-
Problémy v zemědělství: Změna rozložení srážek by mohla přinést častější období sucha i intenzivnější přívalové deště, což by vážně komplikovalo produkci potravin.
-
Stoupání hladiny moří: Oslabení AMOC by mohlo přispět ke zvýšení hladiny moře zejména podél části severoamerického pobřeží a ovlivnit i některé evropské oblasti.
Otázkou pro vědu už dnes není, zda existují známky oslabování AMOC – na tom se většina výzkumů shoduje. Stále ale není jasné, jak rychle bude tento proces pokračovat ani zda se systém skutečně přiblížil bodu zvratu, ze kterého by návrat do původního stavu byl extrémně obtížný.
. Naštěstí máme zásobu dřeva i podpalovací smotky z https://www.podpal.to/podpalovace/ , takže jsme na topení připravení.
