Langerova škola, kde učí i Nečas: Úřady platí „školné“ až 140 tisíc za vzdělání manažerů

Záhadně znějící profesní tituly jako MBA, MPA či LL.M. nabízí v Česku kolem třiceti vzdělávacích institucí. Řada lidí o nich ale nikdy neslyšela. Není divu - tyto programy totiž přišly do tuzemska z anglosaského světa a u nás nemají akreditaci. I kvůli vysoké ceně si tak podobné vzdělávání mohou dovolit vesměs jen vysocí manažeři, popřípadě jim to hradí firmy. K tomu přikročily také některé české úřady.

Musíme chránit data, říkají meteorologové

Například Český hydrometeorologický ústav platí třísemestrální vzdělávací program MBA řediteli pro informatiku, a to za 144 347 korun. Daný zaměstnanec dochází od listopadu 2018 jednou měsíčně do Cevro Institutu, kde ho školí ohledně managementu a kybernetické bezpečnosti. Vyplývá to z dokumentu v registru smluv.

„ODS chybí zvlhčovač kalhotek,“ říká Langer. A vzpomněl, jak mu byl Babiš na svatbě

„Za hlavní přínos lze považovat zvýšení povědomí v rámci celé firmy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem ochránit naměřená data - jejich důvěrnost, integritu a dostupnost - a z nich získané informace sloužící pro plnění účelu ČHMÚ dle zřizovací listiny,“ vyjmenovala pro Blesk Zprávy výhody studia Monika Hrubalová z tiskového oddělení ústavu.

Zdůraznila, že je úřad součástí kritické informační infrastruktury a vztahuje se na něj zákon o kybernetické bezpečnosti. Musí tak dostát určitým nárokům. „Oblast kybernetické bezpečnosti se dynamicky vyvíjí a je nezbytné sledovat nejen legislativní rámec, ale i praktické poznatky a zkušenosti z ostatních oblastí, včetně komerční sféry. Znalosti získané výukou jsou dále předávány ostatním zaměstnancům,“ popsala Hrubalová.

Cevro bylo podle jejích slov vybráno hned z několika důvodů, jedním z nich je i jeho poloha v Praze. „Je to tak časově méně náročné, odpadá nutnost hradit ubytování a náklady na cestování. Odborní garanti programu jsou vysoce ceněnými odborníky v kybernetické bezpečnosti, součástí výuky jsou i praktické postupy a ukázky. Součástí studia je i workshop přímo ve výukovém středisku disponujícím mnohasektorovým zařízením pro kybernetický útok,“ vysvětluje Hrubalová s tím, že úřad nemá obavy, že by daný manažer po zaplacení studia přešel do soukromé sféry.

„Íčko“ má další posilu. Po Vondrovi a Nečasovi zakotvil u Langera i exšéf GIBS

„S daným pracovníkem je podepsána smlouva o jeho setrvání v ČHMÚ po dobu stanovenou interní směrnicí, v tomto případě 5 let. Pokud by zaměstnanec odešel dříve, bude muset alikvotní částku refinancovat zpět ČHMÚ,“ říká zástupkyně meteorologů.

Příprava na GDPR za sto tisíc

Státní pokladna Centrum sdílených služeb platí od října 2017 u Cevra pro změnu dálkový vzdělávací program LL.M. - Ochrana informací. Za 120 tisíc. Ten je určen primárně pro právníky.

„Motivací bylo vzdělávání vrcholového manažera v oblasti ochrany informací. Respektive ochrany osobních údajů, tzv. GDPR, která spadá do jeho kompetence. Přínosem je kromě zvýšení jeho odbornosti především snaha o eliminaci rizika pochybení v oblasti ochrany osobních údajů a možných vysokých sankcí ze strany ÚOOÚ či mezinárodních organizací,“ nastínila důvody studia Renata Plánočková z SPCSS. Úřad prý nehradí podobné studium poprvé, přikročil k tomu už jednou v minulosti.

„V daném období byl, po interním průzkumu nabídky na trhu, Cevro Institut jedinou vysokou školou, která poskytovala tento studijní program v takto komplexním rozsahu a vysokém stupni odbornosti,“ vysvětluje volbu školy Plánočková.

Stejný profesní program platí svým dvěma zaměstnancům u Cevra také Technické sítě Brno. Ty ale na zaslané otázky nereagovaly.

Musí se zhodnotit hospodárnost, říká vnitro

Dalším úřadem, který vyslal manažera za necelých 120 tisíc do Cevra, je ČTÚ. Ten si objednal vzdělávací program MPA Bezpečnostní a krizový management.

„V době rozhodování o vyslání ke studiu existovaly pouze dvě instituce, které danou problematiku přibližovaly formou studia. Pouze jedna z nich se však soustředila na krizový management, což nejvíce naplňovalo požadavky na odborné vzdělávání daného zaměstnance,“ popsal Martin Drtina z ČTÚ s tím, že úřad spadá pod služební zákon.

Firmy ždímají z doktorů desetitisíce za školení kvůli GDPR. Odborník: Zbytečně

Na vzdělávání pracovníků tam tak dohlíží ministerstvo vnitra, to nechává nicméně jednotlivým služebním institucím poměrně volné ruce - samy musí vyhodnotit vhodnost daného programu.

„Pokud je studium jako MBA, MPA, LL.M. poskytováno na některé z vysokých škol, může se jednat o zvýšení vzdělání ve smyslu § 109 zákona o státní službě. V takovém případě je nutné posouzení, zda úřad může vzdělání tohoto typu pro svou činnost využít. V této souvislosti musí být zohledněny také otázky hospodárnosti a účelnosti vynaložených finančních nákladů,“ podotkl k tomu pro Blesk Zprávy Adam Rözler z resortu vnitra.

Další možností, podstatně méně využívanou, je podle něj studium ve smyslu prohlubování vzdělání. „Předpokladem je, že - zpravidla ve služebním hodnocení - je identifikována služebním orgánem potřeba vzdělat takového zaměstnance v dovednostech, které nabízí studium například MBA. S ohledem na finanční náročnost takového studia, je tato možnost spíše výjimečná - a i z praxe nám není známo, že by na základě § 107 byli státní zaměstnanci vysíláni k podobným studiím. V obdobném duchu i ostatní služební úřady metodicky řídíme,“ říká Rözler.

Kdo dohlíží na kvalitu studia?

Jak již bylo zmíněno, dané postgraduální programy navíc nejsou součástí vzdělávacího českého systému. To může představovat i určité riziko, nikdo totiž nekontroluje jejich kvalitu.

„Znamená to, že udělované tituly nejsou chráněny zákonem, a tedy samy o osobě nejsou zárukou kvalitního vzdělání. V praxi se tak za nimi může skrývat cokoliv - od solidního profesního programu až po bezcenná potvrzení,“ upozornila k tomu mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

„Zde je skutečně jediným vodítkem důvěryhodnost poskytovatele. Případným zájemcům lze doporučit, aby bedlivě ověřovali, jaká instituce vzdělávání nabízí, jakým certifikátem je daný program podložený, jaký je obsah tohoto programu, kdo jsou vyučující, jaká je tradice toho programu a počet absolventů a podobně,“ dodala zástupkyně resortu školství.

Desítky úředníků v Cevru

V tuzemsku tak vzniklo několik iniciativ, které udělují po splnění podmínek jednotlivým školám akreditace k vedení postgraduálního vzdělávání. Je to právě z toho důvodu, aby byl výběr programů pro uchazeče přehlednější a měli větší jistotu, že platí za kvalitu. Nastavená pravidla jsou převzatá především z Velké Británie, kde je například titul MBA uznáván. Cevro nicméně zmíněné akreditace nemá.

„Vysoká škola Cevro Institut nejde cestou placení všelijakého členství v asociacích, které nabízejí často pofidérní akreditace. Kvalitu postgraduálních programů garantuje sama vysoká škola Cevro Institut, která si za 13 let na českém trhu se vzděláním již vydobyla své nezpochybnitelné renomé,“ vysvětluje k tomu pro Blesk Zprávy Jiří Š. Cieslar, tajemník pro postgraduální studium z Cevro Institutu.

Smlouva o studiu ČHMÚ a Cevro Institutu | Reprofoto registr smluv

Dodává, že škola nabízí postgraduální programy již desátým rokem. „Za tu dobu jimi prošlo přes 800 studentů, z toho vyšší desítky byli právě studenti, kterým školné platila veřejná instituce,“ říká Cieslar s tím, že přínosy pro pracovníky státní správy prý lze spatřovat v několika rovinách.

„Studenti mají možnost se seznámit se špičkovými lektory, rozšířit si znalosti v konkrétní problematice či navázat nové kontakty. Postgraduální programy vycházejí vstříc potřebám zaměstnavatelů i zaměstnanců, kdy výuka probíhá jen jednou měsíčně ke konci týdne a o víkendu. Standardní vysokoškolské studium je obvykle více teoretické a často nereaguje na aktuální praktické problémy,“ říká zástupce Cevro Institutu.

Školu založil v roce 1999 Ivan Langer a lidé blízcí ODS, dnes je v čele její správní rady. Vyučuje zde řada bývalých politiků, jako například bývalý premiér Petr Nečas (ODS) nebo europoslanec ODS Alexandr Vondra.

Bezpečností úřad a nabídky školení

S nutností vzdělávání státní správy souhlasí i experti na bezpečnost. Dodávají ale, že mají úředníci dnes celou škálu možností, jak znalosti získat.

„Státní správa má na významných místech k dispozici odborníky, kteří zastávají role podle vyhlášky o kybernetické bezpečnosti. Ti, kdo je zastávají, jsou odborníci s určitou praxí a mají různé možnosti, jak se v oblasti kybernetické bezpečnosti dále vzdělávat. NÚKIB jako národní gestor pro tuto oblast nabízí několik specializovaných kurzů pro zaměstnance veřejné správy,“ uvedl pro Blesk Zprávy Radek Holý z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Vraťte titul! Do „mlátičky“ Ondráčka se kvůli pochybné práci pustila univerzita

Jednou z variant, jak se mohou manažeři vzdělávat, je konkrétně „Kurz pro manažery kybernetické bezpečnosti“. Cílem je v teoretické části seznámit uživatele s vybranými částmi vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

„V praktické části si uživatel vyzkouší aplikování získaných znalostí na fiktivním úřadu. Kurz je k dispozici zdarma. Našim cílem je, aby uživatel, který řeší nějaký problém a potřebuje si ověřit, jak k němu přistupuje vyhláška o kybernetické bezpečnosti, mohl kdykoliv navštívit náš kurz a vše si aktuálně zjistit,“ říká Holý a dodává, že úřad vytvořil také Bezpečnostní doporučení pro administrátory, která se každý rok aktualizují.

Pro pracovníky mimo informační odvětví pak NÚKIB nabízí „Kurz základů kybernetické bezpečnosti“ a „Doporučení pro bezpečný pohyb v kybersvětě“. „Kromě výše zmíněných kurzů pravidelně pořádáme pro zaměstnance ze státní správy školení, osvětové přednášky nebo workshopy, na kterých se snažíme jednoduchou formou předat informace a praktické rady pro pracovní i soukromý život,“ popsal odborník.

Levnější alternativa?

Určité možnosti nabízí také Institut pro veřejnou správu Praha, což je státní příspěvková organizace ministerstva vnitra. Ten od podzimu 2018 poskytuje postgraduální třísemestrální kurzy MBA i MPA, a to zhruba za 40 tisíc korun. Studium trvá 300 hodin, z toho je ale polovina formou e-learningu.

Kromě toho je k dispozici také řada celodenních kurzů, tématem GDPR se zabývá zhruba šest z nich, kybernetickou bezpečností tři.

„Nabízíme kurzy k problematice kybernetické bezpečnosti od roku 2015 a k ochraně osobních údajů od roku 2011 v e-learningové formě, od roku 2015 i v prezenční. Nabídka je průběžně aktualizována. Kurzy jsou vypisovány podle zájmu. Za rok 2018 byl 1x zrušen kurz Zákon o kybernetické bezpečnosti v praxi I a 1x Zákon o kybernetické bezpečnosti II pro nedostatek přihlášených,“ uvedla k tomu Zdeňka Šilhová, vedoucí oddělení vzdělávání.