Meteorickým rojem prolétá Země už od poloviny července, teď se ale dostává do pásma, kde je koncentrace meteorů největší. Na obloze se tak může objevit i 70 „padajících hvězd“ za hodinu, tedy zhruba jedna za minutu. A podmínky jsou navíc ideální.

„Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu a k „pomoci“ Měsíce dodává: „Znovu tak příznivé podmínky budou až v roce 2018.“ Navíc není vůbec jisté, že bude podobně jasno jako letos.

Meteorický roj se dá běžně fotografovat, stačí vám kvalitní fotoaparát.
Autor: ČTK

Kdy pozorovat

Perseidy můžeme pozorovat po celou noc. V druhé polovině noci je to ale lepší, uvidíme jich více, protože se Perseus (souhvězdí – pozn. redakce) dostane vysoko nad obzor. Počty meteorů se budou postupně zvyšovat,“ radí Suchan. Absolutně nejvyšší množství meteorů bude možné pozorovat v noci z 12. na 13. srpna, tedy ze středy na čtvrtek.

Kde pozorovat

Ideálně daleko od měst a dalších zdrojů světla a na kopci nebo na jiném vyvýšeném místě, pokud možno mimo stromy, které by vám mohly stínit. Největší koncentrace meteorů vylétá ze souhvězdí Persea (odtud pojmenování Perseidy). To najdete nedaleko souhvězdí Kasiopey a Orionu. Astronomové radí pozorovat úkaz vleže – ve spacáku nebo na lehátku. Máte tak největší zorný úhel.

Je potřeba nějaké vybavení?

„Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima,“ upozorňuje Suchan. Meteorický roj se dá s kvalitnějším fotoaparátem i vyfotit.

Co bude také vidět

Kromě „padajících hvězd“ upozorňují astronomové také například na Mléčnou dráhu, která se táhne středem oblohy a nejhezčí je na jihozápadě, a hvězdokupy, tedy kulovité seskupení hvězd.

Kromě Perseid budou pozorovatelné také hvězdokupy, tedy kulovité shluky hvězd.
Autor: ČTK

Perseidy nejsou jediným meteorickým rojem, který lze během roku pozorovat

„Země se každoročně, vždy přibližně mezi 17. červencem a 24. srpnem, na své dráze kolem Slunce střetává s proudem drobných částic z komety Swift-Tuttle, která je na své dráze kolem Slunce nechává za sebou. Malé částice velikostí podobné spíš prachu či zrnku písku se srážejí se Zemí, do atmosféry vstupují rychlostí 59 km za sekundu, zazáří jako meteory a vypaří se. Perseidy se jmenují podle radiantu, který leží v souhvězdí Persea, a jsou nejznámějším meteorickým rojem. V průběhu roku se ale Země setkává s mnoha meteorickými roji, za pozorování stojí například Geminidy vždy kolem 14. prosince,“ doplňuje pro nadšené pozorovatele-amatéry Pavel Suchan.