Zatímco v minulosti se horké vlny vyskytovaly jednou za několik let, za 20 let se očekávají každoročně. „Ale nemusí to být nutně s teplotami přes 37 stupňů, to už je opravdu extrém,“ poznamenal Tolasz. Experti horké léto, jako je to letošní, očekávali spíše na polovinu nebo konec století. Z toho, že Česko zasáhlo letos, ale není třeba vyvozovat zásadní závěry. „Předpokládáme, že je to výkyv, který může nastat,“ uvedl klimatolog.

Vlaky kvůli horku zpomalují, vedra také přetěžují klimatizace

Extrémnější výkyvy počasí

V pět let starém scénáři vývoje klimatu do roku 2100 se očekává častější výskyt extrémů v počasí. Tuto tendenci Tolasz považuje za významnější než růst průměrných teplot, které se zvyšují o 0,5 stupně až jeden stupeň Celsia. Odhady klimatologů se nijak výrazně nemění. „Tendence vývoje podnebí je známá už hodně dlouho, jen si to nyní více uvědomujeme a dáváme si to více dohromady,“ řekl Tolasz.

V zimě se musí Česko připravit celkově na méně sněhových srážek, podobně jako tomu bylo v posledních dvou zimních sezonách. „Ale to neznamená, že bychom se nemohli dočkat ladovské zimy,“ uvedl.

Nedostatek sněhu může podle něj způsobit problémy zejména vodohospodářům. Už letošní mírná zima s nízkou sněhovou pokrývkou byla signálem hrozícího sucha. Když se pak k menšímu objemu srážek přidaly vyšší teploty, které zvyšují výpar vody, bylo sucho nevyhnutelné. „Sucho na rozdíl od povodní vzniká postupně týdny a měsíce. Měli bychom na to myslet dříve,“ řekl klimatolog.

Sucho zabíjí: Takhle rybáři zachraňují život v řekách

Rybáři museli zasáhnout, v řece by zemřely desítky ryb.

Problémy s vodou

V budoucnu by sice celkové úhrny srážek měly zůstat stejné, ale zejména v létě spadnou za kratší dobu. Intenzivnější lijáky místo vytrvalých několikadenních dešťů ale půdu zavlažují hůře. „Voda se nestihne vsáknout, většina jí odteče. Ještě ji neumíme účinně zachytávat,“ vysvětlil Tolasz.

Zemědělci by podle něj měli nynějším klimatickým změnám přizpůsobit plodiny nebo jejich odrůdy. Za suššího podnebí není vhodné pěstovat plodiny náročné na vodu. Mohla by se také změnit architektura měst, kde mohou horko zmírnit vodní a zelené plochy. „Ze 70. let si pamatuji, že v každém městě byly kašny, vodotrysky nebo malé bazény. Dnes to téměř k vidění není. A technické služby místo toho rozprašují vodu po ulicích,“ dodal klimatolog.