2°C
Až 300 kilometrů dokáže urazit velká supercelární bouře. Živnou půdou pro její vznik je nestabilita atmosféry a takzvaný střih větru, což znamená změnu rychlosti a směru vzdušného proudění s měnící se výškou nad zemí.
Atmosférická situace v posledních dnech vytvořila ideální podmínky pro vznik bouří i supercel. „V některých případech se projevil i jev zvaný training pattern, kdy několik bouřek postupovalo za sebou po stejné trajektorii a toto chování přineslo do zasažené oblasti vyšší srážkové úhrny,“ řekl Blesk.cz Tomáš Prouza, předseda sdružení Amatérská meteorologická společnost (AMS), které se věnuje monitorování bouří a dalších meteorologických jevů.
Tornádo je nejdestruktivnější jev
„Díky intenzitě procesů, které v jejím nitru probíhají, má supercela největší potenciál stát se zdrojem velmi silných projevů nebezpečného počasí. Ať už se jedná o přívalové srážky s rizikem bleskových povodní, krupobití s velkým množstvím menších krup, nebo naopak malým, avšak o velkých rozměrech, výraznou bleskovou aktivitu nebo prudký nárazový vítr,“ uvedl Prouza.
Nejdestruktivnějším jevem spjatým se supercelou se může stát tornádo. A právě takové se vyskytlo i v úterý v Červeném Kostelci, kde jednu budovu zničilo a druhé sebralo střechu.
Video z dronu: Tornádo v Česku zničilo vše, co mu stálo v cestě David Malík
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) počet zaznamenaných tornád na přelomu 20. a 21. století roste, což souvisí hlavně s rozvojem mobilních technologií a fotoaparátů. „Výrazně roste šance, že žádné z tornád, která se vyskytnou v denních hodinách, neunikne foto- či videodokumentaci veřejností,“ píše se na webu o tornádech, který společně provozují ČHMÚ a AMS.
V Česku se každý rok objeví přibližně 10 supercelárních bouří a jejich počet je dlouhodobě stabilní. Do budoucna jich však může být mnohem více. „S rostoucí průměrnou teplotou na Zemi lze počítat s větší labilitou atmosféry, tudíž teoreticky vhodné podmínky pro vznik supercel by následně mohly být častější,“ upozorňuje Prouza.
