1°C
Bezpečnostní konference s celým názvem „Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit?“ se netočila pouze kolem uprchlíků. Jedním z velkých témat byla i příroda, klimatické změny a řádění živlů. Což je záležitost, která Česko zajímá – po dřívějších povodních se nyní vyhlašují plány na boje především se suchem. V době, kdy na řadě míst došlo k mohutným bouřkám a krupobití.
Budou změny z extrému do extrému pokračovat? Blesk.cz vyzpovídal na akci pořádané Střediskem bezpečnostní politiky IPS FSV UK ředitele brněnské pobočky Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) Jaroslava Rožnovského.
I v rámci českého počasí se objevují různé extrémy, jako jsou například nedávná velká krupobití. Budou se objevovat i nadále a ve větší míře?
Musím úvodem říci, že krupobití, sucho, povodně vždycky v České republice byly, protože naše republika leží v území takzvaného přechodného klimatu. Je to dáno velice rychlou změnou cirkulace. To je základ, ke kterému ale přímo odpovím: ano, ty četnosti budou vyšší. Budou vyšší na základě toho, že se nám celý ten klimatický systém posunuje. My říkáme tedy, že je to ta změna klimatu, ale nejsou to jen modelové výsledky, kteří mnozí neuznávají, ale prokazatelné výsledky.
Třeba ty, že rostou i v Česku teploty a hrozí opět sucho?
Za posledních 50 let v ČR stouply teploty lokálně rozdílně od 1,3 do 2 stupňů. To je neskutečně hodně. Teploty narůstají a nesou s sebou další extrémy, takže s tím musíme počítat. Jedno, na co se zapomíná, když se hovoří o suchu, je, že vyšší teplota znamená větší výpar. Podle modelů i podle měření u nás významně nestoupají srážky ani neklesají, ale daleko více vody se vypaří tím, že je tepleji. Na otázku, zda je nebezpečí sucha, může každý vcelku s velkou jistotou říci: je velké nebezpečí vyšší četnosti výskytu sucha.
S blížícím se létem hrozí, že některé obce budou odříznuty od pravidelných dodávek pitné vody a budou muset spoléhat třeba na cisterny. Sucho bylo přitom v rámci Auditu národní bezpečnosti zařazeno i mezi hrozby pro Česko. Vnímáte to jako velké nebezpečí i pro tento rok?
Já bych pro tenhle rok to nebezpečí tak velké neviděl, ale musím říci jedno: solidní meteorolog vám neřekne předpověď na měsíc s tím, že tak to bude, protože to neví. Takže odhad je, že by toto nemuselo být, ale na straně druhé je jasné, že kvůli dlouhodobému suchu, jak jste správně řekl, se jej podařilo zařadit do bezpečnostních rizik a je trend, aby nikdo nebyl závislý na vlastním čerpání vody hlavně v těch oblastech.
V řadě krajů se účastníme jednání, kdy se vytipovává, jak tam přivést vodu formou vodovodu, protože v těch mnoha profilech při výskytech sucha je nebezpečí zaklesnutí, tedy poklesu hladiny podzemní vody. A v těch kritických situacích je jí naprosto jednoznačně nedostatek. Takže všude tam, kde se jim projevilo už sucho, by se měli rychle orientovat na to, jak se zásobit vodou. Protože bez té vody opravdu nelze být. A to nemyslím jenom, že se není kde umýt, ale ona musí být i kvalitní voda na pití.
Druhým extrémem je, že Francie, Belgie čelí záplavám. Jak vy vidíte nebezpečí povodní pro Česko nyní?
Ano, nebezpečí výskytu povodní tu jednoznačně je, ale není to pravidlem. Když se podíváme, tak 1997, 2002, potom 2006 z vysoké sněhové pokrývky, 2010 velký počet lokálních povodní, ne až tak plošných. Takže vidíte, že ne pravidelné, ale četnost tu je. Ono souvisí výskyt povodní a sucha v podstatě s jedním momentem, že nám roste extremita v oběhu vody v krajině. Vysoké teploty logicky znamenají výskyty sucha a na straně druhé vysoké teploty vyvolávají daleko vhodnější podmínky pro výskyt bouřkových mraků. Tam je to nebezpečné.
Když jsem zmínil povodně ve Francii a Belgii – analyzujete, jak se tam s nimi vyrovnávají, všímáte si zahraničního modelu?
Určitě sledujeme, nehledě k tomu je potřeba říci, že ČHMÚ pracuje s francouzským modelem, tam je úzká spolupráce. Jsou tam ale jiné klimatické podmínky. U nich ty povodně, i v Německu, jsou časté. Pokud jsou silné fronty, které přechází, pak je logické, že jsou tam ty vysoké mimořádné srážky. U nás je to trochu jiný typ podnebí. Není proto ani dobře, když se píše, že budeme mít takové podnebí jako třeba v Itálii. Nikdy takové mít nebudeme.
Ředitel ČHMÚ v Brně Jaroslav Rožnovský na konferenci Krize, katastrofy, kolapsy Blesk - Jaroslav Šimáček
Meteorolog: Příroda je velmi dynamická. A my zapomnětliví
Nad krizemi a kolapsy způsobenými mj. i počasím a přírodou se však pozastavili i další experti. Brit Ian Clark z oddělení Humanitární pomoci a ochrany civilního obyvatelstva Evropské komise (ECHO) uvedl na dotaz, jaké krize se obecně zvládají nejhůře: „Země více méně zjišťují, že nejobtížnější je řešit několik nebezpečí, které působí na zemi zároveň. Je to otázka kaskádových rizik – když existuje hrozba, že jedno neštěstí způsobí další nehodu. Např. potopa způsobí nějaké postižení rafinerie, což může vést k ekologickým škodám.“
I proto přidal upozornění: „Je třeba věnovat více pozornosti všednodenním nehodám, jako jsou záplavy ve Francii a Belgii. Jde také o infrastrukturu, dálnice byly 10 dní blokované. To má také zásadní ekonomický dopad.“
„My bychom si měli uvědomit, že naše příroda je velmi dynamická, ale my na to občas zapomínáme,“ uvedl Rožnovský. „Všechny meteorologické služby ve světě, veškerý klimatologický výzkum předvídá mnohé záležitosti, ale máme jeden obrovský problém: nemůžeme lokalizovat tak, jak by lidé chtěli, a nemůžeme časově vymezit tak, jak by lidé chtěli,“ zmínil.
„My jsme měli několik různých osvětových přednášek až po nejvyšší úroveň Poslanecká sněmovna a Senát a velice často je kladena otázka: ‚Když už vidíte, že je na radaru bouřka, proč to těm lidem neřeknete?‘ Tyto naše možnosti tak obrovské nejsou, ale jsou tady v tom pohledu předvídání, odhady,“ pokračoval Rožnovský.
A apeloval především na prevenci: „Řešíme sucho a řešíme povodně. Dámy a pánové, dokud si neuvědomíme, že to je oběh vody v naší krajině vyjádřený extrémy, jednou povodeň, jednou sucho, tak budeme řešit stále více krizových situací, že nemáme vodu. My bychom měli řešit proces, jak udržet vodu v naší krajině v případech jak povodně, tak sucha.“
