2°C
Střídání ročních období způsobuje sklon zemské osy. Ta je od svislého směru nakloněna o 23,5 stupně, takže se při oběhu Země okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci přikloněná severní polokoule, je v těchto zeměpisných šířkách léto, je-li přikloněna jižní polokoule, je zima.
Den podzimní rovnodennosti a všech okamžiků začátků nových ročních dob se mění. „Ti z nás, kteří chodili do základní školy v druhé polovině 20. století, se patrně učili, že jaro začíná 21. března, léto 21. června, podzim 23. září a zima 21. prosince. Tak tomu tehdy skutečně většinou bylo, ale ve škole nám zatajili skutečnost, že data počátku ročních období se mění,“ uvedl vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal.
Může za to kalendář. Kalendářní rok není celistvým násobkem dní, a proto je třeba zavádět takzvané přestupné roky s jedním dnem navíc.
Ojedinělé mrazíky
Podle meteorologů zatím k dramatické proměně počasí nedojde. Ve čtvrtek odpoledne se očekává skoro jasno až polojasno, na západě a jihozápadě zpočátku ojediněle zataženo nízkou oblačností. Nejvyšší teploty 15 až 19 °C, v 1000 m na horách kolem 10 °C. V noci poklesne ukazatel teploměru až na 3 °C, objevit se mohou i přízemní mrazíky.
Pátek přinese polojasno až oblačno, přechodně i zataženo, během dne ojediněle přeháňky nebo slabý déšť. Ráno ojediněle mlhy. Nejvyšší teploty se čekají 16 až 20 °C, v 1000 m na horách kolem 11 °C.
