2°C
Závěje, sněhové jazyky a náledí: Jak po D1 i na hory dojet bez nehody?
-
Česko zasypal sníh. I když jsou silnice s opatrností sjízdné, na řadě míst zůstává rozbředlý nebo ujetý sníh, někde se tvoří i sněhové jazyky. Se sněžením, místy intenzivním, by řidiči měli počítat stále. Podle meteorologů by se ke sněžení měl přidat silný vítr a zejména na severu republiky mohou vznikat závěje. Silničáři varují, že zejména ráno by mohly být vozovky namrzlé. Pokud hodláte sednout za volat a třeba se chystáte na víkend na hory, máme pro vás rady, jak řízení na sněhu a ledu zvládnout.
- 1.
Nižší přilnavost pneumatik
Hlavním nebezpečím jízdy na sněhu či náledí je výrazně nižší přilnavost pneumatik k povrchu silnice. Tření plášťů je při jízdě po mokrém ledu až desetkrát nižší než při jízdě po suchém asfaltu. Automobil bude úměrně tomu výrazně méně ochotně zatáčet, zrychlovat či naopak zpomalovat.
Počasí dává řidičům zabrat.Autor: ČTK - 2.
Základem jsou pneumatiky
Základem je dobré obutí vozidla. Řidič, který chce mít jistotu, že udělal maximum pro bezpečí své i ostatních, se raději poohlédne po pneumatikách, které jsou určeny pro náročný zimní provoz. Ty budou mít vedle zákonem požadovaného označení M+S umístěn tzv. alpský symbol v podobě emblému trojité hory se sněhovou vločkou. Kvalita pneumatiky ovšem klesá se zmenšující se hloubkou dezénu.
Výška běhounu nové pneumatiky činí zhruba 8 mm. Pokud je sjet na 6 mm, prodlužuje se délka brzdné dráhy o 20 procent, při sjetí na zákonnou minimální hranici 4 mm činí prodloužení 50 procent. Řidič jedoucí ve vozidle obutém do plášťů s hloubkou běhounu o výšce 2 mm musí počítat s brzdnou dráhou delší o nemalých 70 procent. Svou roli sehrává i to, jaký model pneumatiky je použit. Rozdíl délky brzdných drah může činit až jednu třetinu.
Počasí dává řidičům zabrat.Autor: ČTK - 3.
Technika řízení
Adekvátně zhoršené přilnavosti plášťů při jízdě po zasněženém či namrzlém povrchu je třeba volit techniku ovládání vozidla. Vše je třeba dělat citlivě. Při rozjezdu raději méně plynu a citlivě s pedálem spojky. Pokud se kola automobilu při rozjezdu do kopce i přesto protáčejí, můžeme zkusit rozjezd na druhý převodový stupeň. U vozidel s pohonem předních kol může nastat situace, že se uprostřed stoupání začnou kola beznadějně protáčet a vozidlo zastaví. Zachránit situaci může pokus otočit vůz a pokusit se zdolat kopec na zpátečku. Velmi často tato taktika pomůže, řidič však musí být velmi opatrný.
VideoVideo se připravuje ...Jízda autem se stala v úterý kvůli sněhové nadílce na řadě jihomoravských silnic adrenalinovou záležitostí Zdeněk Matyáš
- 4.
Pozor na couvání
Couvání samo o sobě je rizikový úkon, navíc při této jízdě bude váznout chlazení motoru. Takže raději používat v nouzi nejvyšší a jen v úseku, kde je to nezbytně nutné. Šoféři tzv. zadokolek si ve stejné situaci mohou pomoci chvilkovým zatížením zadku vozidla. Třeba posazením spolucestujícího na hranu zavazadlového prostoru. Úkon je to nebezpečný a navíc v rozporu s pravidly silničního provozu, takže používat opravdu jen v kritické situaci.
Počasí dává řidičům zabrat.Autor: ČTK - 5.
Problémové zatáčky
Automobil bude i hůře zatáčet. Takže při jízdě do zatáčky je třeba náležitě snížit rychlost jízdy a snažit se ji projet po oblouku s konstantním natočením volantu do příslušného směru. Pokud šofér nezvolí správnou stopu, může být uprostřed zatáčky donucen výrazněji stočit volant do oblouku, což ovšem může mít za následek ztrátu přilnavosti kol k povrchu silnice a následný smyk.
U tzv. nedotáčivých vozidel se projeví tak, že automobil má snahu vyjíždět předkem mimo vozovku. V této situaci je nejlepší taktikou vyšlápnout pedál spojky, trochu narovnat kola, přibrzdit a opět zatočit.
Naopak u přetáčivého automobilu bude mít jeho předek snahu se nadměrně stáčet do zatáčky a jeho zadek nás bude chtít „předběhnout“. Vůz se začíná otáčet kolem své osy a jde do hodin. Je třeba povolit pedál plynu, vyšlápnout spojku a volant stočit proti směru smýkajícího se zadku. (Pracovat s volantem je třeba citlivě, neboť v opačném případě hrozí, že se zadek přesmýkne do opačného směru a vůz se stane neovladatelným.) Jakmile se automobil začne srovnávat, vracíme volant zpět do původního natočení. To by mělo být zárukou bezpečného projetí zatáčkou.
Počasí dává řidičům zabrat.Autor: ČTK - 6.
Jízda z kopce
Opatrnost je na místě i při jízdě z kopce. Na kluzkém povrchu se vyplatí udržovat bezpečnou rychlost motorem, brzdu používat uvážlivě a citlivě. Od vpředu jedoucích vozidel zvětšíme odstup.
- 7.
Předjíždění
Řidiči nejednou řeší dilema, jak předjet pomalejší vozidlo v případě, že je mezi jízdními pruhy vrstva sněhu. Určitě je dobré zvážit, zda se lze zhostit uvedeného manévru bezpečně. Pokud ano, je nutno do sněhového pásu najíždět bez plynu a případně i s vyšlápnutou spojkou. Tento úkon si vyžádá delší dobu než za neztížených podmínek.
Pamatovat je třeba především na vzdálenost a rychlost vozidel jedoucích v pruhu, do kterého se chystáme přejet. A na zimních dálnicích je dobré mít na paměti, že kvalita povrchu levého pruhu bývá nejednou výrazně horší než toho pravého. Zahájení předjížděcího manévru je tak třeba pečlivě zvážit.
Počasí řidičům v Olomouckém kraji nepřeje.Autor: ČTK - 8.
Použití sněžných řetězů
Sněhové řetězy pak budou v horách poslední záchranou, jak úspěšně zdolat zasněženou silnici. Jejich použití není obecně povinné, ale pokud je řidiči na své vozidlo nasadí, smí jet rychlostí maximálně 50 km/hod.
Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je ovšem zakázáno sněhové řetězy používat v úsecích, kde není vozovka dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou. Povinnost použít sněhové řetězy může být stanovena dopravní značkou „Sněhové řetězy“. Řidič motorového vozidla o třech a více kolech může pokračovat v jízdě až po nasazení sněhových řetězů na nejméně dvě hnací kola. Příkaz vyplývající z této značky ukončuje svislá dopravní značka „Sněhové řetězy – konec“.
Počasí řidičům v Olomouckém kraji nepřeje.Autor: ČTK - 9.
Kluziště místo vozovky
Silnice pokrytá náledím se lehce může změnit v hladké kluziště. Adekvátně tomu se prodlouží brzdná dráha. Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 a na mokru na necelých 90 metrech, na náledí budeme potřebovat bezmála čtvrt kilometru. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení, předvídat.
„Zpomalování zahájit s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem. Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Pojede-li tedy řidič namísto čtyřicítkou osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla.
Nejlepší jezdeckou taktikou je dostatečně zpomalit ještě na rovném úseku, zatáčku se snažit projet, pokud to její tvar jen trochu dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s volantem se mohou zle vymstít.
Počasí dává řidičům zabratAutor: Czech News Center, a.s./Martin Sekanina / Blesk - 10.
Co je černý led?
Pokud víme, že jedeme po náledí, zpravidla se pohybujeme s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné ale je lokální náledí, se kterým nepočítáme. Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé.
Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička na podchlazené vozovce na mostech. „A pozor, námraza často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ varuje Roman Budský.
Počasí dává řidičům zabratAutor: Czech News Center, a.s./Martin Sekanina / Blesk - 11.
Odstup na namrzlé vozovce
Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měla odpovídat úseku ujetému během dvou vteřin jízdy. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat ještě jednu vteřinu. Riziko nepředvídatelného chování před námi jedoucího řidiče je na náledí vyšší. Předvídavost se vyplatí i na dálnicích.
Vrstva černého ledu stojí za nejednou těžkou řetězovou havárií. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.
Počasí dává řidičům zabratAutor: Czech News Center, a.s./Martin Sekanina / Blesk - 12.
Co když přijde smyk?
Hlavně nezpanikařit. Auto buď neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici (jedná se o tzv. nedotáčivost), nebo naopak zatáčí až moc, zadek vozidla se nás snaží předběhnout (tzv. přetáčivost). V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat a ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme. Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba počínat si jemně. Jinak zadek vozu překývne na druhou stranu. S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér. „Snad ještě upozornění pro řidiče moderních aut vybavených moderními stabilizačními systémy. Pomohou, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ uzavírá Roman Budský.
Na dálnici D1 na Vysočině havaroval v jednom místě 40 aut, posádky mnoha z nich museli přes noc zůstat v uvízlých autechAutor: Jiří Čada -
Související články
