Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co venku? Co dělat, když nás venku zastihne bouřka? A jak před bleskem co nejlépe ochránit domácnost?
Co radí Hasičský záchranný sbor ČR:
Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Ideální jsou samozřejmě veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal či v menších staveních bez hromosvodu (například seníky).
Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
Pozice spásy: Podřep s nohama a rukama u sebe
Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.
Velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
Jak přežít bouřku? Zasedněte „na bobek“ a na nohy gumové podrážky Dagmar Honsová, David Vaníček, Lukáš Červený
Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky.
Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem).
Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále pod proudem).
Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu.
Odpojte všechno s obrazovkou
Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření a podobně.
A jak před bleskem ochránit domácnost?
Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli takzvaným přepěťovým impulsům způsobit i značné škody na elektrických a elektronických zařízeních. Blesk například celosvětově představuje vůbec největší požární riziko pro ropné nádrže a podobné typy objektů.
Úchvatné video: Takhle vypadá bouřka z vesmíru Twitter/Tim Peake
Riziko, že blesk nemovitosti a zařízení uvnitř poškodí, však jde výrazně omezit.
V prvé řadě je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Jímací soustava - tedy jímací tyč a jímací vodiče - zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.
Během bouřky jsou však i v době s dobře nainstalovaným hromosvodem v ohrožení všechny přístroje napájené elektřinou. Blesk je totiž pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti.
Stačí například jen to, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů.
Počítače, audiotechnika, domácí videa, ale i domácí kuchyňské spotřebiče či plynové kotle - v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.
Pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezmocné, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače a podobně (nestačí jen vypnout vypínač či jistič).
Spotřebiče však často nelze jednoduše „odříznout“ od okolí a některé přístroje musí fungovat i během bouřky. Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – takzvaná přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti.
Zajímavá čísla o blesku:
Napětí: 10 až 50 milionů voltů
Proud: až 50 000 ampér
Teplota v kanálu výboje: až 30 000 stupňů Celsia
Průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin
Trvání blesku: cca čtvrt vteřiny
Roční počet bouřek na zemi: cca 16 milionů
Roční počet blesků na zemi: cca 3 miliardy