2°C
„Snímek je tzv. nočním mikrofyzikálním RGB produktem, složeným ze tří tepelných kanálů přístroje AVHRR (o vlnové délce 3.7, 10.8 a 12 mikronů), přičemž na ohně je citlivý první z nich, v pásmu 3.5 - 3.9 mikronů. Velikost jednotlivých obrazových bodů snímku je přibližně 1x1 km; pokud je tedy na území této velikosti, zachyceném jednotlivými pixely, více ohňů, nelze je od sebe odlišit - na snímku se spojí do jediného tepelného zdroje,“ přibližuje problematiku interpretace družicových snímků Martin Setvák z družicového oddělení ČHMÚ.
Jednotlivé tečky na snímcích z meteorologické družice Metop-1. reprezentují oheň, případně blízkou skupinu ohňů, zachycených ve večerních hodinách 30. 4. 2019 kolem 21:20 SELČ (19:20 UTC). Ohně jsou samozřejmě vidět pouze tam, kde bylo zcela jasno, kde je nezakrývala při pohledu shora oblačnost. Zajímavé je podle meteorologů geografické rozložení ohňů - téměř stejné jako před dvěma roky.
Plameny bylo vidět až zdaleka. Lidé ohromeně přihlíželi na impozantní vatru. David Malík
Němci to „rozjíždí“ více než Češi
Na snímcích jsou vidět i vatry v sousedních zemích. „I ze snímků z předešlých let vypadá, že Morava ani západ Čech „čarodkám“ moc neholdují. Zato v sousedním Německu to na některých místech rozjíždějí mnohem víc, než Češi,“ uvádí meteorologové na facebooku.
Stejný princip je používán pro družicové monitorování požárů v hůře dostupných oblastech - např. rozsáhlých lesních porostech Severní a Jižní Ameriky či na Sibiři, nebo řídce obydlených afrických savanách.
