2°C
Kostky rozpálené sluncem versus kostky pod stromovou alejí. Že mezi povrchy existuje rozdíl, není žádná nová informace. Ovšem vidět k tomu přesná data z termokamery dává nahlédnout tomu, jak skutečně ohromný tento rozdíl může být. Řeč je o desítkách stupňů Celsia.
Tomáš Halenka z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zkoumání klimatických podmínek Prahy věnuje v rámci projektu Urbi Pragensi. Se svým týmem pravidelně vyráží během veder do pražských ulic a rozdíly měří pomocí termokamery. Jedno takové měření proběhlo během loňského léta, když bylo stejné parno jako ve čtvrtek.
„Na snímku je v popředí chladnější dlažba nejspíše vjezdu přes chodník a asfaltový povrch vozovky zastíněný stromem (25-35 stupňů Celsia), v pozadí rozpálený povrch asfaltové vozovky (kolem 45 °C) a část vozu s rozpálenou karosérií a koly (k 50 °C) na slunečním záření,“ komentoval Halenka pro Blesk jeden z výsledků měření.
„Zajímavá ukázka rozdílu teplot povrchů za stejných podmínek. Na snímku je ukázka chodníku v parku, s trávníkem v popředí (kolem 40 °C), nejprve částečně zastíněným (25 °C), ale u kraje chodníku osluněným stejně jako chodník s teplotou kolem 30 °C. Vpravo poněkud hlubší stín, i přes chodník,“ rozpovídal se o dalším.
Mocná síla zeleně
Halenkův tým v rámci měření zjistil, že asfalt v Praze se může pod přímým sluncem rozpálit i na teplotu nad 50 stupňů Celsia. „Samozřejmě to závisí i na podkladu a „čerstvosti“, černější bude mít teploty spíše vyšší, starší naprášený povrch nižší,“ říká klimatolog a dodává, že asfalt bývá zpravidla rozpálenější než kamenná dlažba, protože hůře odvádí teplo.
Podle Halenky obecně teplota povrchů vychází z energetické bilance, tedy rovnováhy mezi dopadajícími paprsky, teplem, jaké vyzařuje povrch, ohřátým vzduchem, teplem, které absorbuje půda a výpary. Stromy dokážou celkové teplo rozptýlit a odrazit, tudíž je pod nimi teplota nižší.
Projekt Urbi Pragensi je koordinován na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Ústavem informatiky Akademie věd ČR a Českým hydrometeorologickým ústavem. Jeho cílem je vymodelovat klimatické a povětrnostní podmínky v hlavním městě a vytvořit předpověď s rozlišením na jeden kilometr, která bude velmi potřebná pro tvorbu protiklimatických opatření.
Teploty v hlavním městě totiž mají výrazně růst. Jak vypočítali švýcarští výzkumníci z Crowtherovy laboratoře, průměrná roční teplota v Praze se zvýší o 1,8 stupně Celsia. V létě může vzrůst dokonce až o 6,7 stupně Celsia.
Piráti a jejich milion stromů
Při debatách o zeleni v Praze okamžitě vyvstane na mysl předvolební slib Pirátů, kteří tvrdili, že v případě zvolení vysadí milion stromů. Na tvrzení trvali i poté, co se Zdeněk Hřib stal primátorem. A realita necelý rok po volbách? K červnu se magistrátu podařilo vysadit 160 tisíc nových stromů. „Prostor, ve kterém jsou stromy, má až o dva stupně nižší teplotu než okolí. Mám proto radost, že zalesňujeme,“ radoval se Hřib.
Centru Prahy ovšem snaha tolik nepomohla, většina nového porostu vznikla na okraji města. „Je totiž potřeba posílit i množství zeleně v sídelních celcích, kde rozpálené pevné povrchy značně zvyšují okolní teplotu. Bohužel jsme často namísto výsadeb vzrostlé zeleně svědky zahušťování sídlišť dalšími stavbami,“ sdělil tehdy Blesku dendrolog Aleš Rudl.
Podle Dana Frantíka, vedoucího odboru péče o zeleň na pražském magistrátu, který má výsadbu stromů na starosti, je ale jasné, že do centra se mnoho stromů nevejde. Slíbený milion bude muset vzniknout po celé ploše města. A do čtyř let vznikne, je si jistý.
Problém vězí v sídlištích
Že masová výsadba uprostřed Prahy není možná, potvrzuje i Halenka. Podle něj není řešením ani natření střešních tašek na bílo nebo výstavba velkých fontán, protože se tam nevejdou. „Jistou úlevu vyprahlým turistům by mohla přinést pítka či nějaké způsoby rozprašování vody,“ uvádí klimatolog. Historické centrum ale má to štěstí, že v úzkých uličkách dokáže staré tlusté zdivo udržet relativně chládek.
„Problém je spíše v zástavbách novějších, s širokými bulváry či náměstími a samozřejmě i hustšími sídlišti, kde není příliš zeleně,“ popisuje Halenka, kam by měla pozornost směřovat. To jsou místa, kde může výsadba košatých stromů skutečně výrazně pomoci. Ke snižování teploty přispěje i tráva, ovšem tu je třeba během léta zalévat, jinak ztrácí efekt.
V každém případě podle klimatologa platí, že návrhy na výsadbu zeleně by se měly individuálně posuzovat. Například vzrostlé stromy mohou na některých místech blokovat ventilaci a tím zvyšovat koncentraci škodlivých látek. A také nemyslet jen na stromy nebo zelené střechy, ale i stavební řešení – vně domů lze například umístit jakési „žaluzie“, které odráží sluneční paprsky nahoru a ne do ulice.
