9°C
„Podle současných výstupů numerických modelů se hned na začátku července ochladí až o 10 °C a přibude oblačnosti i srážek! Začátek prázdnin tak zdá se počasí na koupání nepřinese,“ předpovídá Honsová.
O stupeň
To naznačují výstupy tzv. sezonních modelů. Institut Iri a centrum NCEP se shodují na tom, že budou ve střední Evropě v porovnání s dlouhodobým normálem teplotně nadprůměrné, a to o 0,5 až 1 °C.
„To znamená, že teploty blížící se 40 °C a jeden tropický den za druhým, jako v posledních dvou létech, se zřejmě letos opakovat nebudou. Každopádně k našim prázdninám tropické teploty patří, naposledy se bez tropů obešly v roce 1940,“ říká Honsová.
Extrémy
Z loňského léta si mnozí pamatují vlny tropů, v roce 2018 jsme skloňovali extrémní sucho, v roce 2017 to byla větrná bouře Derecho, která se na našem území vyskytla 11. srpna a způsobila značné škody. A letos? „Z pohledu statistik bychom v každém z posledních lét našli něco výjimečného, takže se extrémům nebo ojedinělým meteorologickým jevům zřejmě nevyhneme ani letos,“ říká expertka.
Kdy tedy bude počasí optimální pro milovníky slunce a koupání?
„S takovým předstihem můžeme nyní předpovědět jen pomocí statistiky. Ta je sice nudná, jak se zpívá, zároveň ale mívá cenné údaje. A uvádí, že nejvyšší teploty jsou během léta na přelomu července a srpna, ke chladnějším dnům patří obvykle začátek července – do tohoto období právě ještě často doléhají tzv. medardovské deště,“ uvádí Honsová.
Nicméně počasí v tuzemsku se mění více než ve Středomoří a nelze prý předpokládat, že celých 14 dnů v půlce prázdnin bude pouze slunečno a teplo. „Takže bych k plavkám přibalila i pláštěnku a teplejší svetr,“ radí Honsová.
Nadmořská výška
V Česku teploty podle meteoroložky hodně souvisí s nadmořskou výškou. Na každých 100 metrů klesá teplota zhruba o 0,65 °C. Proto často v létě před tropickými teplotami a dusnem z Polabské nížiny a z Jihomoravského kraje utíkáme do hor. Právě kvůli nadmořské výšce míříme za koupáním třeba na přehradu Nové Mlýny nebo Vranov, naopak na surf na vodní nádrž Pastviny, která leží ve vyšší nadmořské výšce.
Faktory
Proměnlivost letního počasí ve Střední Evropě záleží hlavně na uspořádání tlakových útvarů nad Evropou a Atlantským oceánem.
„To může dát vzniknout tzv. zonálnímu proudění, tedy střídání teplejších slunečných a chladnějších deštivých období, nebo naopak bude převládat tzv. anticykonální situace, kdy se nad východní Evropou ustálí na delší období tlaková výše, která přinese malou oblačnost a vysoké teploty. Letní měsíce jsou zpravidla nejen nejteplejšími v roce, ale také nejdeštivějšími. Srážky se vyskytují i ve dnech s letními nebo tropickými teplotami, které jsou často zakončeny bouřkami, nebo při přechodu front, kdy není výjimkou ochlazení o více než 10 °C za 24 hodin a intenzivní déšť,“ vysvětluje meteoroložka.
Změny klimatu
Letos by sice u nás mělo být méně tropických dní, v posledních letech je ale vysledovatelná tendence růstu jejich počtu v letních měsících, stejně jako počtu tropických nocí tj. (nejnižší noční teploty neklesají pod bod 20 °C). „Zároveň je tedy vyšší výpar vody z půdy. Srážky se vyskytují často pouze v doprovodu bouřek – jedná se o lokální přívalové srážky, které zpravidla nedokážou doplnit vodu ani do půdy. Přesně na tento trend počasí poukazují studie zabývající se klimatickou změnou,“ uvádí Honsová.
Počasí je mou vášní!
Ing. Dagmar Honsová (40) je absolventkou České zemědělské univerzity. Specializovala se na biometeorologii, předpovědím počasí se věnuje 15 let. „Žiji podle počasí, snažím se mu přizpůsobit vše od plánování sportovních aktivit, přes jídelníček až po návštěvu kadeřnictví. Počasí v Česku sleduji 365 dní v roce. A mám tendenci ho předpovídat a sledovat i na dovolené – což nelibě nesla moje rodina, takže se uchylujeme do destinací, kde se počasí po 14 dnů nemění, sestavím předpověď před tím, než vyrážíme. Proto vlastně neznám mnoho jiných letních destinací, než jsou Kanárské ostrovy,“ přiznává Dagmar Honsová.
Lovec bouřek: Je to náročné i nebezpečné, ale riziko se dá minimalizovat. Blesk TV
