22°C
Dosud nejteplejším rokem ve statistikách je rok 2016, kdy vědci naměřili ve srovnání s předprůmyslovým obdobím v průměru o 1,2 stupně více. Letošní rok je zatím na druhém místě, následuje rok loňský. Rozdíl je nicméně tak malý, že bude o konečném pořadí jasno až po vyhodnocení všech dat. Už nyní je jasné, že roky 2015 až 2020 budou šesti nejteplejšími od počátku měření v roce 1850.
Aktuální předběžná zpráva WMO se vztahuje k teplotám od ledna do října. V průměru byla v tomto období teplota o 1,11 až 1,23 stupně vyšší než průměrná teplota v prvních deseti měsících let 1850 až 1900, k nimž se statistiky vztahují. Vysoké teploty přitom vědci naměřili navzdory tomu, že se v září vytvořil meteorologický jev La Niña, který by měl za běžných okolností přinést ochlazení.
Zvlášť dramatické jsou výsledky měření na Sibiři severně od polárního kruhu. Teplota v prvních deseti měsících letošního roku zde byla v průměru o pět stupňů vyšší než v letech 1981 až 2010.
Drastické změny na Arktidě
Kromě Evropy byl podle WMO letošek výrazně teplý také na jihozápadě USA, na západě Jižní Ameriky a v částech Střední Ameriky. Chladněji, než jaký je dlouhodobý průměr, bylo naproti tomu v Kanadě, částech Brazílie, v severní Indii a jihovýchodní části Austrálie.
Hladina světových oceánů podle WMO roste od počátku měření v roce 1993, a to v průměru o 3,3 milimetru ročně. Lehký pokles v letošním roce, stejně jako v roce 2011, lze spojit s jevem La Niña, podle WMO ale na dlouhodobém trendu nic nemění. Fenomén La Niña způsobuje, že více prší v tropických oblastech, které odvodňují velké řeky, než nad mořem. Hladina světových oceánů tak přechodně klesá.
Jedním z důvodů narůstající hladiny světových oceánů jsou tající ledovce u severního a jižního pólu. Podle WMO Grónsko přišlo od září 2019 do srpna 2020 asi o 152 gigatun ledu. „Arktida zažívá s rostoucími světovými teplotami drastické změny. Od poloviny 80. let tam stoupá teplota nejméně dvakrát rychleji, než je světový průměr,“ uvedla organizace.
