K babímu létu ale nestačí jen slunečné a teplé počasí přes den. Je také zapotřebí správného rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bývá příčinou babího léta rozsáhlá tlaková výše, která v září nebo v říjnu setrvává nad střední a jihovýchodní Evropou.
Do Česka pak tato výše přináší počasí se spoustou slunce a přes den i vyššími teplotami. Noci ale bývají chladné a tvoří se tzv. radiační mlhy, protože bývá vyjasněno a často i bezvětří.
Proč babí?
Původ názvu není zcela jasný, ale někteří etymologové se domnívají, že pojmenování se odvozuje od poletujících pavučin, které připomínají šedé babské vlasy. Jiní zase vyvozují název babího léta od chladnějšího počasí »zestárlého« léta. Existuje i další domněnka, že výraz pochází od otevřené hvězdokupy v souhvězdí Býka – Plejád, které se v tomto období roku začínají objevovat na noční obloze a kterým se lidově říká Baby.
Indiánské léto
Na severoamerickém kontinentě dochází k podobnému jevu, který se nazývá indiánské léto. Občas se tento výraz používá i pro naše babí léto, protože mají podobné prvky. Výrazným rozdílem je ale doba, kdy tyto jevy přicházejí. Na severoamerickém kontinentě se totiž indiánské léto projevuje obvykle až ke konci podzimu.
Může a nemusí přijít
Babí léto se nemusí vyskytnout každý rok. Také se v průběhu let liší, kdy přesně se babí léto vyskytne a jak dlouho pak trvá. Například v roce 1959 trvalo babí léto téměř 7 týdnů.
Podle ČHMÚ se v dlouhodobém průměru v Česku babí léto vyskytuje mezi 21. zářím až 2. říjnem. Někdy se mu proto říká svatováclavské léto (28. září je dnem svatého Václava).
Co je radiační mlha?
Vzniká nočním ochlazováním vzduchu, který přiléhá k zemskému povrchu. Pro její vznik je podstatné, aby ochlazování vzduchu od země nenarušoval silnější vítr. Při výraznějším proudění by se vzduch nenasytil vodními parami a to by vzniku mlhy zabránilo. Radiační mlhu můžete zpravidla vidět ve druhé polovině noci.
23. září 2022 – podzimní rovnodennost Videohub