Tichý oceán v současnosti prochází fází oteplování povrchových vod, která nabývá historických rozměrů. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) a amerického úřadu NOAA vykazuje letošní El Niño nejrychlejší tempo růstu za několik desetiletí.
Super El Niño trhá rekordy, jeho vliv má ale svá pravidla
Aktuální výpočty naznačují, že prosincový vrchol tohoto jevu by mohl překonat rekordy z let 1982, 1997 i 2015 a stát se nejsilnějším za více než 75 let. Jev přitom zůstane dominantním klimatickým faktorem po celou nadcházející zimu.
Samotná síla jevu však neznamená, že celý svět zažije stejné počasí. Dopady El Niña se zásadně liší podle geografické polohy.
Amerika versus Evropa: Rozdvojená zima
Jak ve své podrobné analýze na odborném portálu Severe Weather Europe upozorňuje meteorolog Andrej Flis, klíčové je rozlišovat mezi přímými a nepřímými dopady na atmosféru:
-
Severní Amerika (přímý vliv): Silné El Niño vytváří hlubokou tlakovou níži nad Severním Pacifikem a posouvá tryskové proudění (jet stream) dále na jih. Výsledkem jsou časté zimní bouře, vydatné sněžení a chladnější počasí napříč jižní a východní polovinou USA. V minulosti přinesla tato konstelace do měst jako Washington nebo New York historické sněhové kalamity.
-
Evropa (nepřímý vliv): Nad Atlantikem El Niño podporuje vznik tlakových níží, které nad evropský kontinent přivádějí mírné západní proudění. Místo mrazivého vzduchu ze Sibiře tak do Evropy proudí relativně teplý a vlhký oceánský vzduch.
Co nová data z října říkají pro Česko a střední Evropu?
Nejnovější říjnový výpočet modelu ECMWF (Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí) posunul zimní výhled pro Evropu k ještě teplejšímu průběhu, než naznačovaly zářijové simulace.
-
Vyšší teploty: Střední i západní Evropa vykazuje v novém modelu nadprůměrné teploty. Mírný průběh by měl převládat zejména v prosinci a lednu.
-
Srážky bez garance sněhu: Atlantické proudění přinese dostatek vláhy, což znamená průměrné až nadprůměrné množství srážek. Vzhledem k vyšším teplotám však půjde v nižších a středních polohách převážně o déšť.
-
Sněhová hranice leží vysoko: Souvislejší sněhovou pokrývku modely slibují téměř výhradně pro sever Evropy a nejvyšší alpské polohy (přibližně od 1 800 až 2 000 metrů nad mořem). Pro české horské oblasti a nízko položená střediska znamenají nová data spíše varování před nedostatkem přírodního sněhu.
Žolík v podobě Polárního víru
Dlouhodobé sezónní předpovědi popisují převládající trend za celé třífázové období (prosinec až únor), nikoli každodenní počasí. Mírná zima jako celek proto nevylučuje přechodné výkyvy.
Do vývoje totiž může zasáhnout Polární vír: rozsáhlé proudění studeného vzduchu ve stratosféře nad Arktidou. Modely naznačují, že by na přelomu roku mohlo dojít k jeho dočasnému oslabení. Pokud se vír naruší, mrazivý arktický vzduch se může vylít do nižších zeměpisných šířek.
Zda by takový mrazivý jazyk zasáhl Severní Ameriku, Sibiř, nebo Evropu, však v tuto chvíli nelze předpovědět. Případné oslabení polárního víru tak představuje pouze časově omezenou možnost pro epizodní vpád mrazů do jinak mírného zimního období.
