Zatímco podzimní dny v Česku i okolních státech přinášejí mírné počasí, meteorologické superpočítače už naplno simulují scénáře pro zimní měsíce. A říjnové aktualizace přinesly zvrat.
Podle nejnovějších dat bude nadcházející sezóna výrazně ovlivněna silným jevem El Niño v Tichém oceánu a specifickým prouděním nad Atlantikem. Co to znamená pro Českou republiku?
Srážkový rekord, ale méně sněhu v nížinách
Model ECMWF i polští odborníci z IMGW se shodují na jednom hlavním trendu: Evropu čeká teplotně nadprůměrná zima s vysokým množstvím srážek.
To však pro milovníky bílé peřiny představuje zásadní háček:
-
Více deště než sněhu: Zvýšené množství srážek nezaručuje sněhovou kalamitu. V nížinách a středních polohách bude kvůli vyšším teplotám častěji pršet nebo padat sníh s deštěm.
-
Šance pro hory: Ve vyšších a horských polohách mohou vydatné srážky v kombinaci s přechodným ochlazením přinést bohatou sněhovou nadílku.
-
Teplotní odchylky: Listopad i prosinec mají být podle polského Faktu i globálních modelů teplejší, než je dlouhodobý průměr.
„Více zimních srážek automaticky neznamená sníh. Výhled naznačuje převahu mírného západního proudění, které do střední Evropy tlačí teplejší vzduch z Atlantiku,“ vysvětluje meteorolog Andrej Flis ze Severe Weather Europe.
Předpověď měsíc po měsíci: Kdy dorazí mrazy?
1. Listopad: Teplejší start a bláto
Listopad přinese podle polských meteorologických modelů podprůměrně chladné dny jen výjimečně. Většina měsíce bude teplotně nad normálem. První sněhové vločky se sice na hřebenech Krkonoš či Šumavy objeví, v nížinách však půjde spíše o deštivé a mlhavé období.
2. Prosinec: Vánoce opět na blátě?
Prosinci má podle ECMWF dominovat atlantské proudění. Pro Česko to znamená pokračování trendu z posledních let – vyšší průměrné teploty a vysoká pravděpodobnost tradiční „vánoční oblevy“. Současně se však očekávají časté přechody front s větrem a deštěm.
3. Leden a únor: Hrozba polárního víru
Zatímco úvod zimy bude mírný, leden by se měl podle předpovědi polského IMGW vrátit k dlouhodobým normálům.
Meteorologové navíc varují před možným rozpadem polárního víru během ledna či února. Pokud k tomuto jevu dojde, teplý Atlantik zablokuje tlaková výše a do střední Evropy se od východu otevře „stavidlo“ pro arktický vzduch. To by znamenalo náhlé a velmi tvrdé mrazy s teplotami hluboko pod nulou.
Jak výhledům rozumět?
Sezónní modely neodhadují počasí na konkrétní dny, ale ukazují pravděpodobné průměry celých měsíců. I v mírné zimě se tak mohou objevit 1 až 2 týdny intenzivních mrazů a sněžení.
Aktuální říjnové výpočty však posílají jasný vzkaz: Čeká nás zima plná výkyvů – od deštivého a mírného prosince až po možné mrazivé překvapení na začátku nového roku.
