Na horách už se hlásí o slovo sněhové přeháňky. V polohách nad 800 metrů nad mořem meteorologové evidují první sněžení a teploty pohybující se blízko nuly. Většinu řidičů však v těchto dnech potrápí jiný, mnohem méně nápadný fenomén - ranní mráz. V údolích mohou noční teploty při vyjasnění klesat až k minus pěti stupňům, což vytváří ideální podmínky pro vznik nebezpečného náledí.
Mapu můžete důkladně prozkoumat zde!
Proč to klouže, i když neprší?
Riziko smyku v současném počasí naštěstí částečně mírní teplo, které se v zemi nahromadilo během dlouhého léta. Díky němu si povrch běžných silnic stále udržuje vyšší teplotu než okolní chladný vzduch. To ale rozhodně neplatí všude.
Velký pozor by si měli řidiči dát především na mostech, viaduktech a mimoúrovňových křižovatkách. Tyto betonové a ocelové konstrukce totiž nejsou zespodu zahřívány zemí a vychládají mnohem rychleji než běžná vozovka. Ranní námraza se na nich proto tvoří jako první a často zcela nečekaně.
Dalším rizikovým faktorem jsou ranní mrznoucí mlhy. Jak upozorňují odborníci, k vytvoření kluziště není potřeba déšť ani sníh. Stačí, aby na podchlazeném povrchu silnice začala namrzat vzdušná vlhkost z mlhy. Vzniká takzvaný černý led: tenká, průhledná vrstva ledu, která splývá s asfaltem a pro řidiče je takřka neviditelná.
Jak mapu od ČHMÚ správně číst
Před ranní cestou do práce, zejména pokud projíždíte rizikovými oblastmi jako je Vysočina, hluboká lesní údolí nebo trasy ve vyšších nadmořských výškách, se vyplatí tento moderní nástroj využít.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nabízí na svém webu pravidelně aktualizované mapy teploty půdy v různých hloubkách a údaje z meteorologických stanic rozmístěných podél hlavních tahů. Snadno si tak předem ověříte, zda je ve vaší lokalitě už povrch promrzlý, nebo si drží teplotu bezpečně nad nulou.
Díky včasnému zjištění rizika můžete sundat nohu z plynu dřív, než vjedete na zrádný most nebo do stinného úseku, kde se drží noční mráz nejdéle.
