1°C
Vlny veder mohou vážně ovlivnit lidské zdraví, produktivitu práce, údržbu budov, zemědělství a nedostatek vody, upozorňují experti z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kteří ve středu zveřejnili závěry nejnovější studie o změnách klimatu na území ČR. Už letos v ČR podle klimatologa Michala Žáka byla první čtvrtina roku teplejší než obvykle. Od ledna do května bylo celosvětově nejtepleji od roku 1880.
„Závěry studie ukazují, že v rámci modelových situací pro budoucí období dochází k jasnému zvýšení teplot. To se pohybuje v intervalech od 1,5 do 2,5 stupně pro různé varianty výsledků. Dívali jsme se na krátkodobý a střednědobý výhled a zároveň různé emisní scénáře, které hodnotí podmínky. Jednak, že se emise stabilizují a budou regulovány, jednak podmínky, kdy emise nejsou regulovány,“ řekl ČTK vedoucí Katedry fyziky atmosféry MFF UK Petr Pišoft. Celá vědecká studie bude k dispozici první týden v červenci. Adaptační strategii na změnu klimatu dokončuje také Ministerstvo životního prostředí, na vládu se má dostat do září.
Vědci předpokládají, že vlny veder a sucha postihnou celou ČR, nejvíce jižní Moravu, Žatecko a Středočeský kraj. Vyšší teploty se projeví také zejména v Praze a Brně, tedy ve velkých aglomeracích a jejich centrech. Vědci hodnotili i dopad na takzvaný městský tepelný ostrov. Teplo totiž absorbuje infrastruktura, srážky se nevypařují a vodu odvádí kanalizace.
Vedra mohou mít rovněž negativní dopad na materiálovou strukturu a urbanistickou koncepci měst. „Pokud je ve městě o několik stupňů Celsia víc než v okolí, bude se přehřívat vnitřní prostředí v budovách a zvyšovat se zátěž a požadavky na chladicí zařízení, to znamená zvyšovat se odběry elektrické energie pouze v určitém okamžiku,“ komentoval analytik aliance Šance pro budovy Michal Čejka. To může podle něj vyvolávat i výpadky sítě. Spousta stávajících budov nemá systém chlazení ani stínící prvky, dodal.
Studie také zjistila, že poroste počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více. Vedra vzrostou na jižní Moravě v oblasti mezi Znojmem a Hodonínem. Naopak klesne pro oba scénáře počet ledových dnů. Nadále bude také ubývat sněhu. „V absolutních číslech větší pokles ledových dnů bude v horských oblastech a výše položených místech ČR,“ uvedl Žák. Týkat se to bude Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor.
Závěry české studie odpovídají i výsledkům světových studií včetně posledního Mezivládního panelu ke změnám klimatu (IPCC). Země se podle něj do roku 2100 oteplí o 0,3 až 4,8 stupně Celsia, hladina světového oceánu má vzrůst o 26 až 82 centimetrů. „Už 30 let jsou všechny měsíční teploty celosvětově nad průměrem 20. století,“ dodal Žák.
