Výstrahu před nebezpečím požáru dnes vydal Český hydrometeorologický ústav, platí na celém území České republiky. Největším rizikem jsou požáry v Jihomoravském kraji a v Polabí, kde je nejvíce vysušená půda.
Výstraha by měla trvat do konce týdne. Vysoké teploty ovšem nehodlají ustupovat a tak je potřeba, aby lidé byli opravdu obezřetní. Jak dodává meteoroložka Dagmar Honsová: „Situace je natolik vážná, že i když přijdou srážky, půda je již tak vyprahlá, že se riziko sníží maximálně na několik desítek hodin“.
Podívejte se, jak nebezpečně rychle hoří úroda na vyprahlém poli:
Obří požár pole David Malík
Jak požáry vznikají?
Požáry na polích nejčastěji vznikají technickou závadou zemědělské techniky, kde nejčastěji dojde ke zkratu na elektroinstalaci. Někdy ovšem může stačit i kamínek, který se odrazí a způsobí jiskru, když narazí na žací lištu.
Další velmi častou příčinou vzniku požáru je, že suchá tráva nebo obilí chytne od katalyzátoru výfuku. Jak dodává mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru kpt. Mgr. Nicole Zaoralová: „Pole jsou natolik přesušená, že i opravdu malá jiskra může způsobit velký požár. Na zemědělské technice proto doporučujeme vozit hasící přístroj. Včasný zásah může v prvopočátku uchránit hodnoty za miliony.“
Dále mohou požáry vznikat i ve volné přírodě a zde je na vině především lidská nedbalost. Nejčastěji vznikají klasicky od nedopalků cigaret či od ohýnku, který se lidem vymkne z rukou.
Co můžou udělat hasiči?
Tím, že je země opravdu vysušená, se požáry šíří velkou rychlostí. Z malé jiskry se může do 20–30 sekund stát velký oheň, se kterým si už jedinec neporadí.
Hasí je tedy obvykle profesionální hasiči. „Nejdříve se zamezí požáru, aby se dále nešířil. To znamená, že se okraje požáru zalévají vodou. A potom se hasí takzvaná ohniska požáru (ta, která hoří nejvíce). Jednoduše se půda prolije vodou od okraje k centru požáru.“ vysvětluje mluvčí Zaoralová.
„Přes léto hoří venkovní plochy rovnoměrně, nezáleží na tom, zda to jsou pole, louky, lesy. Situace se mění, jen když probíhají žně. To hoří častěji pole. Dochází zde totiž k častějšímu kontaktu vysušeného obilí a zemědělských strojů. Většinu požárů uhasí hasiči během několika hodin. Jsou ale i požáry, které se hasí až dva dny,“ dodává mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru kpt. Mgr. Nicole Zaoralová.