Počasí už tahá houby ze země: Pozor na záměny, otravy i pokuty

Podle Jaroslava Landy z České mykologické společnosti v Česku nyní moc hub neroste. Z hlediska oblastí to však není všude stejné. Podle Landy nejméně rostou houby ve středních Čechách, naopak v podhorských a horských místech je to lepší. Vše závisí na počasí, zvláště pokud se udrží současné frekvence střídání vydatných dešťů a tepla. A podle předpovědi to vypadá, že počasí bude houbařům přát. Pokud hodláte vyrazit na houby, mykologové varují hlavně před nebezpečnými záměnami jedlých hub za jedovaté.

VELKÁ GALERIE LETOŠNÍCH ÚLOVKŮ ZDE>>

Jaroslav Kochánek s vatovcem, který je podle mykologů, co se velikosti týká, unikátní.

Autor: čtenáři Blesku

„Například hřib koloděj je sice jedlá houba, ale až po tepelné úpravě, která by měla trvat 15 minut, jinak se vám může udělat nevolno. Nejčastěji se to stává, pokud z této houby uděláte řízek,“ varuje mykolog Jaroslav Malý.

Pokud rádi sbíráte žampiony, tak mezi nimi jsou i jedovaté druhy. Naopak pokud rádi sbíráte houby zvané babky, tak je nesušte, ale zpracovávejte je v den sběru, radí dále mykolog. 

Nejnebezpečnější houba je u nás muchomůrka zelená. „Lidé ji často zaměňují za houbu s názvem pečárka hajní. Ta má zespodu růžově hnědé lupeny, ale muchomůrka zelená je má bílé. Muchomůrka zelená je navíc zákeřná v tom, že má občas i bílý klobouk, stejně jako jedlé žampiony. Proto je důležité, abyste se při sběru soustředili hlavně na spodní část,“ vysvětluje Malý. 

VELKÁ GALERIE LETOŠNÍCH ÚLOVKŮ ZDE>>

Muchomůrka zelená

Autor: Archiv Jaroslava Malého

• Otravy končící smrtí – muchomůrka zelená, čepičatka jehličnanová, závojenka olovová. Projevy: průjmy, zvracení, selhání jater a ledvin – otrava může vést i ke smrti!
• Otravy, které končí velkými zažívacími problémy – závojenka červenající, čirůvka májovka, strmělka mlženka, hřib smrkový (mladé plodnice), čirůvka tygrovaná, hřib satan (hlavně za syrova), hřib kříšť, ryzec hnědý, kuřátka sličná (jen průjmy), penízovka vřetenonohá (po větším množství).
• Zvracení a zažívací obtíže po těžko stravitelných (tuhých) houbách – lišky, václavka, kuřátka.
• Nepravé otravy – vznikají u jedinců, kteří jsou na některé druhy hub alergičtí – rizikové jsou houby čechratka podvinutá, kačenka česká (velmi vzácně), sírovec žlutooranžový, červenající bedly a některé druhy klouzků, pokud se konzumují samotné.
• Jsou jedlé, ale musí se vařit (alespoň 15 minut, nejlépe 30 minut) a slít vodu, ve které se vařily – hřib kovář, hřib koloděj, čirůvka fialová.

VELKÁ GALERIE LETOŠNÍCH ÚLOVKŮ ZDE>>

Čirůvka fialová

Autor: Shutterstock.com

Mezi nejčastější příznaky otravy patří zvracení, později průjmy. Zvracení i průjmy se mohou opakovat 10–20krát. U některých hub se zvracení ani
průjmy nemusí objevit, protože toxiny působí hlavně na mozek, na psychiku. Cítíme se jako opilí nebo máme halucinace.

Máte podezření na otravu? Zajistěte zbytky požitých hub, pokrm nebo i zvratky. Není na škodu, vezmeme-li si několik tablet živočišného uhlí, které zapijeme černým čajem. Nepřijde-li zvracení spontánně, zkusíme ho vyvolat mechanicky či požijeme lék vyvolávající zvracení. Pomůže i slaná voda. Je vhodné příznaky konzultovat s toxikologem, který doporučí návštěvu lékaře nebo nemocnice. Ve většině případů doktoři kontaktují specialistu na otravy houbami a zašlou zajištěný materiál, případně odebranou krev či moč, k analýze na specializované pracoviště.

Čím dříve se příznaky projeví, tím mírnější průběh otravy bude. Objeví-li se příznaky otravy po osmi až 12 hodinách, mnozí si již neuvědomí, že měli houbový
pokrm. Lékař by měl cílenými otázkami odhalit dobu požití takového pokrmu. Je lépe navštívit lékaře s průběhem somatických obtíží dosud nejasných, než čekat, až se otrava v plné síle projeví.

VELKÁ GALERIE LETOŠNÍCH ÚLOVKŮ ZDE>>

Muchomůrka tygrovaná

Autor: Archiv Jaroslava Malého

• Sušení: Správně usušené houby se musí lámat. Sušte je několik dní na vzdušném místě, nebo asi pět hodin v troubě při teplotě 50 ºC. V pevně uzavřené nádobě vám vydrží až dva roky.
• Mražení: Houby lze uchovávat i zmrazené. Očistěte je, nakrájejte a 2–3 minuty povařte. Slijte, propláchněte studenou vodou a vložte do mrazicích sáčků. Vaří se proto, že některé druhy zmrazené za syrova mají sklon hořknout.
• Zavařování: Chcete-li houby uchovat co nejvíce čerstvé, zavařte je do patentních sklenic. Tak neztratí nic ze své chuti ani vůně.
  Pečení: Při pečení opékejte větší kousky hub v rozpáleném tuku asi 3–5 minut. Takto upravené si zachovají plné aroma a jsou lehce stravitelné.
• Dušení: Houby duste vždy nakrájené nadrobno pouze ve vlastní šťávě. Teplota nesmí přesáhnout 100 ºC. Jen tak zůstanou zachovány minerální látky a aroma.
• Fritování: Rozhodnete-li se houby fritovat, obalte kloboučky v těstíčku a fritujte v horkém tuku při teplotě asi 170 ºC dozlatova. Lze je fritovat i neobalené, ale v tom případě musí být tuk dostatečně horký, aby houby nenasákly olejem.
• Grilování: Při grilování potřete kloboučky česnekem a olejem (máslem) a několik minut grilujte na roštu. Teprve pak je osolte a opepřete. V alobalu trvá grilování o něco déle, asi 10–20 minut.

VELKÁ GALERIE LETOŠNÍCH ÚLOVKŮ ZDE>>

Jak upravit houby?

Autor: Čtenáři Blesku

Kromě jedovatých hub si před výletem do lesa nastudujte i seznam chráněných hub. Ty se totiž nesmí sbírat nebo jinak poškozovat.

U nás je chráněno 46 druhů hub. Za jejich sběr nebo ničení hrozí pokuty od pěti tisíc až do jednoho milionu korun. Nedávno byl nalezen na severu Čech vzácný hřib královský.

VELKÁ GALERIE LETOŠNÍCH ÚLOVKŮ ZDE>>

Mimořádně vzácný hřib královský vypadá na první pohled docela obyčejně.

Autor: Foto: Dalibor Marounek