4°C
Změna času se promítne do jízdních řádů vlaků a autobusů, jde převážně o mezinárodní spoje. Pokud by nezůstaly stát ve stanicích, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve.
Konkrétně se změna dotkne 11 nočních dálkových vlaků Českých drah, regionálních ne. Na odjezd podle nového času počkají také noční vlaky RegioJetu na cestě mezi Prahou a Košicemi a vlaky Leo Express z Ukrajiny a Slovenska.
Přestávku na cestě budou mít také noční autobusy RegioJetu mířící do Prahy z Amsterdamu, Janova, Budapešti, Vídně a Košic a linky z Prahy do Košic a Vídně. Na nový čas počkají i autobusy Leo Expressu z Varšavy do Bohumína, dále linky mezi Lvovem a Vídní a Prahou a Banskou Bystricí.
Střídání času na dalších pět let
Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolává diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Čas od času se objeví i iniciativy za zrušení změn. Naposledy o zrušení střídání letního a zimního času hovořili lidovci.
V říjnu ale vláda schválila nařízení, podle kterého bude letní čas zaveden i v příštích pěti letech. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) šlo o technickou novelu, která navazuje na směrnici Evropské unie.
Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který v rámci evropské iniciativy chce letní čas zrušit. Šilar letos senátní křeslo obhájil, mandát tak má do roku 2022.
Na zimní čas si zvykáme lépe než na letní
Lékaři a psychologové se shodují v tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Letní čas obecně platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii a Africe spíše neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2011 v Rusku (zde se pak v říjnu 2014 vrátili k zimnímu času). Naproti tomu zaveden byl v roce 2006 v Guatemale a Hondurasu, později v Íránu, Bangladéši a na Fidži. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí v Bělorusku a na Islandu.
Sporné šetření energií?
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Analytik České spořitelny Michal Skořepa nedávno vypočetl, že roční úspora elektřiny díky posunu času vychází v Česku na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá tisícina procenta HDP.
Češi posouvají hodiny od roku 1916
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé před sto lety, za první světové války od 30. dubna do 1. října 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.
