1°C
Voda, jakožto nepostradatelná součást lidského těla, tvoří u dospělého člověka 50 až 70 procent tělesné hmotnosti. U dětí je tato hodnota ve srovnání s dospělými ještě vyšší, například u kojenců tvoří podíl vody 75 až 80 procent tělesné hmotnosti. S tím souvisí i zcela odlišná potřeba příjmu tekutin v různém věku života.
„Zatímco potřeba u kojence je v prvním měsíci života přibližně 150 ml/kg tělesné hmotnosti, u dospělého jedince je to jen cca 40 ml/kg tělesné hmotnosti. Z uvedených faktů vyplývá, že dítě je na nedostatek tekutin (tedy stav dehydratace) velice citlivé a je k němu náchylnější než dospělý jedinec,“ upozorňují farmaceuti z portálu Lékárnické kapky.
Denní potřeba tekutin u zdravých donošených novorozenců, kojenců a starších dětí
| Věk |
Potřeba tekutin |
| (v ml/kg tělesné hmotnosti) | |
| 1. den života | 50 - 70 |
| 2. den | 70 - 90 |
| 3. den | 80 - 100 |
| 4. den | 100 - 120 |
| 5. - 9. den | 100 - 130 |
| 10. den až 7. měsíc | 150 - 160 |
| 8. až 12. měsíc | 100 - 140 |
| 2. rok | 80 - 120 |
| 3. až 5. rok | 80 - 100 |
| 6. až 10. rok | 60 - 80 |
| 11. až 14. rok | 50 - 70 |
Zdroj: Lékarnické kapky
Jak sestavit jídelníček v horkých dnech? Podívejte se na video:
Jak sestavit jídelníček v horkých dnech: Hodí se meruňky a k večeři jogurt Dagmar Honsová, David Vaníček, Lukáš Červený
Příčiny dehydratace
U dětí, stejně jako u dospělých, je potřeba tekutiny doplňovat pravidelně, v průběhu celého dne.
Za horkých slunných dní, při pobytu v prostředí s nízkou vlhkostí vzduchu nebo v průběhu zvýšené tělesné aktivity (např. sport, pracovní činnost) je důležité dbát na zvýšený pitný režim, a to až na dvojnásobek uvedených hodnot v tabulce. Pocit žízně je první signál dehydratace a skutečnosti, že dítě málo pije. Děti mnohdy, díky množství aktivit a zápalu pro ně, pocit žízně opomíjí.
Pozor na nadměrné ztráty tekutin
Nadměrné ztráty tekutin souvisí nejčastěji s onemocněním trávicího traktu, jako je průjem a zvracení. Dehydratace vzniká často kvůli nedostatečnému příjmu tekutin, kdy dítě podávanou stravu a tekutiny odmítá a navíc je přítomno např. zvracení nebo průjem.
U kojenců krmených umělou výživou může být příčinou nesprávná příprava stravy. Dehydratace navíc ohrožuje pacienty trpící horečnatými stavy, kteří mají tělesnou teplotu vyšší než 38 °C a kteří se obvykle silně potí. U dětí může být příčinou i obvykle banální problém, jako je bolestivé polykání (angíny, afty v ústech apod.).
Projevy dehydratace
Mezi projevy dehydratace patří kromě pocitu žízně i únava, bolest hlavy nebo závratě. Kromě toho dochází k nižší produkci moči (která je tmavá a může zapáchat) a také k zácpě.
Obecně se uvádí, že dehydratace, která se projeví na ztrátě tělesné hmotnosti do pěti procent je lehká, 5 až 10 procent je středně těžká a nad 10 procent je těžká. U dětí se středně těžkou a těžkou dehydratací může být přítomna apatie, hypotenze, tedy pokles krevního tlaku, bušení srdce, snížená tvorba slz i slin, suché sliznice (oschlý jazyk, popraskané rty) a hluboké dýchání. U dětí bývají patrny tmavé kruhy kolem očí, tzv. halonované oči, které souvisí s úbytkem vody v dané oblasti. U velmi těžké dehydratace hrozí riziko ztráty vědomí a kómatu.
„K subjektivnímu hodnocení dehydratace můžeme použít metodu kožního turgoru. Pokud stiskneme kůži na bříšku nebo nad předloktí, bude se u dehydratovaného dítěte vytvořená řasa jen pozvolna vyrovnávat, jako by byla z těsta (následkem sníženého napětí kůže),“ popisují farmaceuti.
Prevence dehydratace
U zdravých dětí je klíčové zajistit pravidelný a dostatečný pitný režim pomocí vhodných nápojů během celého dne, obzvlášť v situacích, kdy je potřeba množství přijatých tekutin zvýšit. Mezi vhodné nápoje patří neslazené ovocné nebo bylinné čaje, ovocné šťávy, ideálně naředěné pitnou vodou, a neperlivé minerální vody.
Nadměrné pití minerálek, obohacených různými ionty stejně jako vod sycených oxidem uhličitým není pro děti vhodné. Naprosto nevhodné jsou pro děti slazené nápoje, káva, silné čaje, energetické nápoje nebo alkohol. Pro sportující dítě je naopak vhodný nápoj určený k těmto účelům s vyváženým obsahem iontů a cukrů.
Je nezbytné, aby se pitný režim dodržoval po celý den, optimálně by dítě mělo nejvíce pít v dopoledních a časně odpoledních hodinách. Dohánění pitného režimu navečer nemá až takový význam, kromě toho je doprovázeno nutkáním na močení v noci, a tedy rušením spánku. Navíc se odhaduje, že až každé páté dítě ráno po probuzení nepije žádné tekutiny.
