2°C
„Přestože srážkově byly prosinec a leden nadprůměrné a na horách bylo více sněhu, než v posledních letech, nestačilo to k doplnění vody v půdě,“ uvedl Daňhelka. Jelikož sněhu v nižších a středních nadmořských výškách mnoho nebylo a v první polovině února roztál, do podzemních vod se dostatek vody nevsákl.
Po srážkově slabém únoru se na začátku března srážky přiblížily normálu, v druhé polovině měsíce ale chyběly. Teplé počasí navíc způsobilo, že se voda z půdy vypařovala. Zásoby vody v půdě a v podzemních vodách jsou proto podle hydrometeorologů v horším stavu, než touto dobou před rokem.
Průtoky vody v horských úsecích Úpy, Jizery, Vydry a dalších řek jsou pro toto období podle Daňhelky nadprůměrné díky bohatým zásobám sněhu. Ve většině řek na zbytku území však teče okolo poloviny průměru či méně. „Situace v podzemních vodách je rovněž výrazně podprůměrná ve většině vrtů, které sledujeme, snad s výjimkou jižních Čech,“ doplnil Daňhelka.
„Horské oblasti, kde sníh napadl, měly vody dostatek. Ale od Prahy na sever k Hradci je to mizerné, teď to ještě není tak znát, ale začal foukat vítr, který vysušuje horní vrstvu ornice a spodní voda tam není,“ dodal. Podle něj se ukáže, zda vláha pro plodiny letos bude stačit, asi až kolem května.
V druhé polovině příštího týdne budou přeháňky a občasný déšť, dlouhodobé zlepšení zásob vody v půdě ale nelze podle Daňhelky očekávat.
Pravděpodobnost, že Česko opět zasáhne v létě sucho, je poměrně velká. Meteorologové ale nedokážou určit, zda přijdou vlny veder, které by mohly sucho zhoršit, nebo vydatné srážky, které by ho mohly zmírnit.
Ředitel ČHMÚ k suchu: Děsí mě, jak se naplňují 10 let staré prognózy Blesk TV
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy zde začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
Podle státu činily škody způsobené suchem loni deset až 11 miliard korun. Největší problém byl u obilovin, kde škody mohly dosáhnout až 4,8 miliardy korun, u brambor za 0,8 miliardy a u cukrové řepy, máku a chmele.
