5°C
Podle aktuální předpovědi bude v Česku pršet v sobotu a na východě území i v neděli, někde se objeví dokonce bouřky (sledujte radar Blesku ZDE). Užijeme si tak příjemné vůně deště. Rozvine se ve chvíli, kdy na vyprahlou zem dopadnou první kapky. Myslíte si, že tak voní voda padající z nebe? Omyl.
„Vše začíná na zemském povrchu, tedy až po dopadu dešťových kapek. Po nárazu na zem vznikají ve vodě malé bublinky vzduchu. Tyto bublinky se plní částečkami z povrchové vrstvy a pak nesou příslušnou vůni,“ vysvětluje Michal Žák, meteorolog společnosti In-počasí. Bublinky ve vzduchu prasknou a my cítíme „vůni deště“.
Nejvíce vůně z vyschlé půdy
Ale co přesně v bublinkách voní? Jde především o geosmin, látku, kterou šíří půdní bakterie, když umírají. Jde o typický zemitých pach. V menší míře voní i oleje produkované rostlinami.
Někdy cítíme i ozon, který vzniká při bleskových výbojích. Nejvíc vůně se uvolňuje z vyschlé půdy, proto nejpříjemněji voní déšť, který přijde po delším období sucha. Důležitý pro výraznost je přitom i typ deště.
Mrholení voní paradoxně silněji než prudký slejvák. „Jsou-li kapky malé a déšť slabý, mají vzduchové bublinky dostatek času získat intenzivnější aroma z povrchu, než když padá přívalový déšť při bouřkách a přeháňkách,“ doplňuje Michal Žák. Vůně deště se mění i podle toho, na jaký typ povrchu dopadá. Jinak voní déšť v lese, jinak na zahradě a jinak v městských ulicích. Vše záleží na typu, množství a konkrétním složení bakterií a plísní v půdě.
Je to ve vzduchu, v zimě nevoní
Někdy se nám stane, že cítíme „déšť ve vzduchu“, i když ještě neprší. I to je obvykle vůně geosminu, který k nám přinesl vítr z míst, kde už prší.
Zřejmě jste si všimli, že v zimě déšť nijak nevoní. Proč? V chladném m prostředí nejsou bakterie a plísně produkující geosmin aktivní, proto se žádné „vůně deště“ nedočkáme.
V řepě i v rybách
Geosmin nám sice voní, ale nechutná. Najdeme ho třeba v červené řepě, v níž způsobuje zemitou chuť. Zodpovědný je za bahnitou pachuť v mase některých ryb, třeba kaprů nebo sumců. Rozkládá se v kyselém prostředí, proto se ryby běžně servírují s citronem.
Proč tedy geosmin rádi čicháme, ale neradi jíme? Podle nejrozšířenější teorie pomáhala vůně geosminu najít našim předkům vodu v savaně. Ale zároveň je varovala před jídlem kontaminovaným plísní a bakteriemi.
