Extrémní počasí a řádění živlů: Tropy v Evropě, supertajfun v Číně a sníh v Austrálii

Více než 60 letů bylo dnes zrušeno na letištích ve dvou největších australských městech Sydney a Melbourne kvůli silnému větru, který dosahoval rychlosti až 120 kilometrů v hodině. Vichřice zasáhla jihovýchod Austrálie, kde si vyžádala i jednu oběť a několik zraněných. Informovala o tom agentura Reuters.

Ženu usmrtil strom

Vítr zničil řadu domů, odnášel střechy a vyvracel stromy. Na 10 tisíc domů zůstalo bez elektřiny. Jedna žena zemřela v australském státě Victoria poté, co na její auto spadl strom. Řidič vozu a dvě děti skončili se zraněním v nemocnici, uvedla místní policie. Část střechy shodil vítr i ze školky poblíž města Newcastle ve státě Nový Jižní Wales.

Utržené molo v Melbourne:

Huge mistake.#frankstonpier pic.twitter.com/LnyMoYGi3t

— Mark Santomartino (@msanto92) August 9, 2019

Nepříznivé počasí se silnými vichry má na jihu Austrálie podle meteorologů pokračovat i o víkendu. K větru se mají přidat také přívalové deště a sníh. Podle úřadů se jedná o nejhorší počasí v letošní zimě, kterou Australané právě prožívají.

„Připravte se na polární poryv,“ varují meteorologové. Teploty se sice budou pohybovat kolem 11 stupňů, ale kvůli kousavému ledovému větru, který může doprovázet sněžení, se bude zdát, že je mnohem chladněji.

Čínský meteorologický ústav v noci na dnešek vyhlásil nejvyšší stupeň výstrahy kvůli supertajfunu Lekima, který provází vítr o rychlosti 190 kilometrů v hodině a který by měl zasáhnout východočínskou pobřežní provincii Če-ťiang v sobotu.

Masová evakuace 

Čínský národní meteorologický ústav označil tajfun za nejsilnější od roku 2014. Pevninskou Čínu podle předpovědi zasáhne v noci na sobotu a následně se bude přesouvat na sever. V regionu kolem delty řeky Jang-c’-ťiang, kde se nachází i Šanghaj, úřady varovaly před velmi silnými poryvy větru. Šanghaj by měl zasáhnout velmi silný vítr už dnes, špatné počasí by tam podle předpovědi mělo trvat nejméně do neděle a evakuováno má podle místního tisku být na 16 tisíc obyvatel z okolí města.

Tajfuny jsou v letních měsících v Číně relativně běžné. Minulý týden ale meteorologové oznámili, že letos byl počet tajfunů oproti předchozím rokům podprůměrný. Čínské úřady rovněž varovaly před záplavami na východních úsecích řeky Jang-c’-ťiang a Žluté řeky. Výstraha nyní platí do středy příštího týdne.

Na Tchaj-wanu musely být dnes kvůli tajfunu Lekima zrušeny lety, uzavřeny byly i školy a tržnice. Bez elektřiny se ocitlo 40 tisíc domácností a zrušena byla také většina vlakových spojení na vysokorychlostní trati.

Supertajfun Lekima už dorazil na Tchaj-wan.

Autor: ČTK

Ve čtvrtek, kdy severovýchod ostrova zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů, vydaly tchajwanské úřady varování před sesuvy půdy. Stalo se tak několik hodin předtím, než ostrov zasáhl tajfun, který má podle předpovědi v horách na severu přinést silný déšť. Zrušeno bylo více než 300 příletů a odletů z Tchaj-wanu, odloženy byly také cesty výletních lodí do Šanghaje. Někteří vlakoví dopravci přerušili o víkendu také prodej lístků z Šanghaje.

Indický stát Kerala se potýká s přívalovými dešti a sesuvy půdy, vytrvalé pršení by podle meteorologů mělo přetrvat až do 14. srpna. V oblasti platí nejvyšší stupeň varování a úřady oznámily, že podle prvních bilancí si živel vyžádal 14 obětí.

Studenti půjdou ke zkouškám, až přestane pršet

Přes 22 tisíc lidí muselo být z regionu evakuováno, pro Indy bylo zbudováno 315 provizorních táborů. Hlavní ministr Keraly Pinarayi Vijayan se obrátil na armádu se žádostí o pomoc, do záchranných akcí by se mělo dnes zapojit 13 vojenských jednotek.

Záplavy v Indii.

Autor: Reuters

V keralském okresu Wayanad došlo k sesuvu půdy, který způsobil kolaps chrámu, mešity a obytných budov. Keralský parlament kvůli počasí vyhlásil prázdniny, všechny školy byly uzavřeny. Vysoké školy odsunuly zkoušky, studenti atestace absolvují až potom, co se uklidní počasí.

Tisíce hasičů a dobrovolníků už měsíc svádějí boj s lesními požáry na Sibiři. Jen v Irkutské oblasti u Bajkalského jezera se téměř 5 tisíc dobrovolníků se speciálními přístroji snaží zabránit plamenům, aby přeskočily na obydlené osady. Podle jejich údajů leží 121 osad bezprostředně v zóně, kde je zdraví škodlivý dým obzvláště silný.

Rozsáhlé požáry mají na svědomí vlny veder, které v červnu a červenci zasáhly svět. Lesy na Sibiři byly díky rekordním teplotám extrémně vyprahlé, což zapříčinilo rychlé šíření ohně. „Nepamatuju si, že by někdy lesy hořely tak dlouho, a to v oboru pracuju od roku 1972,“ komentoval situaci Pjotr Cvětkov z Lesního institutu v Krasnojarsku.

Shořely už miliony hektarů tajgy

Podle lesní správy z počátku srpna zničil už oheň lesní plochu o rozsahu zhruba tří milionů hektarů, což odpovídá rozloze 40 procent Česka. Úřady registrují ještě 174 ohnisek lesních požárů na ploše kolem 125 tisíc hektarů. Většina požárů zuří v Irkutské oblasti a Krasnojarském kraji. Experti odhadují škody v důsledku požáru tajgy, důležité i pro globální klima, na zhruba 22 miliard korun.

Pomoc s hašením ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nabídl jeho americký protějšek Donald Trump. Ruské úřady rovněž prošetřují, zda požáry nebyly založeny úmyslně.

V červnu i červenci spalovaly Evropu vlny veder, extrémní teploty lámaly rekordy. Horko se do Evropy vrátí i v srpnu, Itálie a Řecko očekávají další vlnu veder z Afriky. Na Apeninský poloostrov dorazí v pátek, potrvá přes víkend a list La Repubblica varuje zejména před sobotními teplotami 38 až 40 stupňů. Na teploty až 40 stupňů turisty v Řecku upozorňuje agentura DPA. Vlna veder zde nastoupí také v pátek a potrvá nejméně týden.

Vedro v Paříži.

Autor: Reuters

Vlny veder budou čím dál častější

Během červencových veder v Nizozemsku zemřelo o 400 lidí více, než obvykle umírá za jeden týden v létě, informoval nizozemský statistický úřad CBS. Počet obětí, které si vyžádaly extrémně vysoké teploty v druhé polovině července, byl srovnatelný s rokem 2006, kdy Nizozemsko zasáhly dvě vlny veder. Podle vědců byly tehdy jedny z nejdelších, jaké tato země zažila.

CBS uvedl, že v týdnu od 22. července v sedmnáctimilionovém Nizozemsku zemřelo celkem 2964 lidí, což je o přibližně 15 procent více, než je v letním období obvyklé. Většina z těchto úmrtí připadala na východ země, kde se teploty vyšplhaly nejvýše a horko lidi sužovalo déle než ve zbytku země. Nizozemští meteorologové vůbec poprvé naměřili teplotu přesahující 40 stupňů Celsia.

Fotogalerie

53 fotografií

Tchaj wan se ocitl bez proudu. Silný vítr a déšť doprovází všudypřítomná hrozba ničivého působení přírody

Autor: Profimedia