2°C
Letošní duben je bohatý na délku slunečního svitu, která denně dosahuje i přes 12 hodin a od začátku měsíce na našem území už panovalo devět slunečných dnů. Tedy dnů s jasnou nebo skoro jasnou oblohou. Což je dobrá zpráva, protože na obranyschopnosti organismu se podílí ve velké míře ultrafialové sluneční záření a rychle po zimním půlroce doplníme vitamin D.
Díky snížené produkci znečišťujících látek je v ovzduší i méně prachových částic a netvoří se prachový zákal, který často snižuje dohlednost pod 10 kilometrů. Pokud se i sníží vlhkost vzduchu pod 30 %, potom je v tomto období extrémní viditelnost – například z Beskyd dohlédnete do Tater nebo ze Šumavy jsou vidět Alpy a ze Sněžky dohlédnete na Jeseník.
Na druhou stranu prachové částice slouží i jako kondenzační jádra, která jsou zapotřebí při tvorbě srážek. Nabízí se otázka, zda ještě v Česku neklesne množství srážek. Ve střední Evropě jsme závislí na frontálních srážkách, takže v Česku by se to projevit nemělo. Ale v polopouštních oblastech v Americe nebo v Číně k úbytku deště dojít může, právě z důvodu snížení prachu v ovzduší.
Pokles leteckého provozu je problém pro předpověď
Předpovědi počasí dnes celosvětově stojí na posouzení a interpretaci jednotlivých numerických modelů, které se snaží na základě velkého množství naměřených dat postihnout průběh počasí v následujících hodinách, dnech a některé i týdnech.
Vstupními daty jsou jak hodnoty naměřené z meteorologických stanic, družicových snímků, balónových sond, tak také z dat, která získáváme z čidel komerčních letadel. Právě tato data přinášela velké množství informací o teplotě, vlhkosti a síly i směru větru v jednotlivých vrstvách troposféry.
V současné době se celosvětově množství těchto dat výrazně snížilo s poklesem letecké dopravy a úspěšnost předpovědi počasí jde dolů. Úspěšnost předpovědí počasí hodně také záleží na ročním období a aktuálním charakteru počasí – pokud bude převládat tzv. anticyklonální charakter počasí, tedy slunečné a suché dny, nebude úspěšnost předpovědi počasí tolik klesat.
V případě rychlých přechodů frontálních systémů může ale úspěšnost předpovědí klesat o více než 15 %. Týká se to jak krátkodobých, tak střednědobých předpovědí.
