2°C
Žádnou další supercelární bouři, která by přinášela tornáda, se během pátečního dne ani v nejbližší době neočekává. Pouze 10 až 15 % supercel je spojeno s tornády. To současné bude patřit mezi jedno z nejsilnějších na našem území.
Podle Fujitovy stupnice bylo na F3 – rychlost větru 73-95 m/s (254–332 km/h) značné škody. Aebo F4 – 96-120 m/s (333–418 km) těžké škody.
Supercela, která napáchala škody na jihu Moravy, vznikla v Rakousku a měla sílu F3/F4. Pod supercelou se vyskytovalo tornádo, zatím ještě ale není jasné, jestli bylo jedno nebo jich bylo více. „Jednalo se o jedno z těch silnějších tornád, které se vyskytuje pod supercelou a obsahovalo tzv. savé víry. Ty podtlakem zvedají předměty. Síla tornáda byla minimálně F3 podle Fujitovy stupnice. Další informace budeme vědět odpoledne po terénním průzkumu, každopádně máme podezření, že by to mohla být i síla F4,“ řekl pro Blesk Zprávy Petr Münster z Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak vznikne tornádo?
Tornáda vznikají, pokud jsou splněny vhodné podmínky v atmosféře, popsal Blesku Michal Žák, meteorolog a pedagog katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. „Musí být vhodné podmínky především pro vznik vertikálně mohutných bouřkových oblaků, což nastává ideálně v případě teplého a vlhkého vzduchu, který se setkává s chladným a suchým vzduchem (tedy kontrast teploty i vlhkosti),“ popsal s tím, že důležité jsou také podmínky proudění - musí totiž existovat také dostatečně velký svislý střih větru, který pomáhá vzniku rotace. Vír se pak spouští k zemi, po dotyku se zemí je označován jako tornádo.
Tornáda se podle Žáka v Česku občas vyskytují, bývají ale slabší. „Naposledy bylo silné tornádo v Litovli v roce 2004, kdy dosáhlo síly EF3 na rozšířené Fujitově stupnici (tornádo o rychlosti větru 218–266 km/h, které ničí střechy i zdi dobře postavených domů a převrací i vlaky, pozn. red.),“ uvádí meteorolog. To včerejší podle něj kolísá na pomezí EF3 a EF4 (tornádo o rychlosti větru 267–322 km/h, které páchá zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, odmršťuje auta). Intenzita tornáda ale během jeho života kolísá.
Děkujeme za pozornost našemu zpravodajství o tornádu na jihu Moravy a o tom, s čím se tu místní lidé museli a musejí potýkat. Připomeňme si ještě jednou klíčové informace.
- Po bouřkách s krupobitím a tornádem, které se minulý týden ve čtvrtek prohnaly Břeclavskem a Hodonínskem, bylo k částečnému nebo úplnému zbourání určeno 180 domů. Poškozeno bylo 1202 budov.
- V charitativních sbírkách se shromáždila za týden víc než miliarda korun, dosud nejvíc po přírodní katastrofě v ČR.
- Meteorologové tornádo, které zasáhlo Moravu, zařadili do druhé nejsilnější kategorie, v Evropě bylo nejtragičtější od roku 1984.
- Kompletní škoda v obcích na Břeclavsku a Hodonínsku, tedy na majetku kraje a obcí, ale i na majetku lidí, se zatím dostala na 15 miliard korun a ještě poroste. Škody jen na majetku Jihomoravského kraje jsou kolem půl miliardy korun, stovky milionů škod hlásí některé firmy. Pojišťovny podle posledních údajů z bouřek v minulém týdnu evidují škody za čtyři miliardy korun.
- V poškozených obcích byl po deseti dnech prakticky hotový úklid sutin a trosek.
- Z programu Živel mohou lidé od státu získat dotaci až dva miliony korun a další tři miliony formou zvýhodněného úvěru.
- Ministerstvo práce spustilo pro firmy a instituce z poničených míst dočasný kurzarbeitový program Tornádo. Zaměstnavatelé a živnostníci z poničených obcí také nebudou muset při zpoždění placení sociálního pojištění od června do listopadu platit penále. Podmínkou je, že odvody uhradí do konce roku.
- Bouřky někde doprovodily kroupy o velikosti tenisových míčků a tornádo, které podle meteorologů způsobenými škodami odpovídá síle označované F4. V této kategorii dosahuje vítr rychlosti zhruba 267 až 324 kilometrů v hodině. Takové tornádo podle rozšířené Fujitovy stupnice dokáže zbořit dobře postavené domy a ty se slabšími základy odfouknout pryč, stejně jako automobily.
Téměř 800 000 korun vynesl dnešní benefiční koncert Večer lidí dobré vůle na Velehradě na Uherskohradišťsku. Lidé mohli posílat dárcovské SMS, koncert přenášela Česká televize i Český rozhlas. Výtěžek koncertu poputuje lidem na jižní Moravě, které zasáhlo ničivé tornádo. Postižené obce a tamní obyvatele podporují také různé sbírky, ve kterých se již vybrala miliarda korun. Peníze z velehradského koncertu získá také Nadační fond Adiuvare, který podporuje studium mladých lidi ze sociálně slabších poměrů, a také lidé, kteří kvůli koronavirové pandemii přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb.
Loni se při velehradském benefičním večeru vybralo téměř půl milionu korun, návštěvnost však byla loni kvůli pandemii koronaviru výrazně omezená. Na nádvoří před velehradskou bazilikou mohlo maximálně tisíc lidí. Letos mohlo vzhledem k epidemickým opatřením na koncert do 5000 lidí. Stanovený počet nebyl podle tajemníka Dnů lidí dobré vůle Josefa Kořenka překročen. Nádvoří bylo z větší části plné, lidé koncert sledovali a poslouchali i z okolních prostor.
„Odklizena je již většina území poškozených obcí. Počet zasahujících se bude redukovat. Na místě budou pokračovat v práci kromě bezmála 300 jihomoravských hasičů také hasičské odřady z krajů Středočeského, Pardubického, Vysočiny, Olomouckého a Zlínského a Záchranného útvaru HZS ČR. Celkově v rámci odřadů cca 130 hasičů,“ uvedli na twitteru jihomoravští hasiči.
Nákladní auta mohou vozit stavební materiál na Břeclavsko a Hodonínsko i ve dnech, kdy jinak nesmí na dálnice. Mají výjimku, uvedlo ministerstvo dopravy.
„Zákon umožňuje z víkendových zákazů jízd výjimku v případě živelních pohrom, což je případ tornáda na Moravě. Dopravní policie se stanoviskem ministerstva dopravy souhlasí a nákladní auta dovážející potřebný materiál na obnovu poničených domů nebude pokutovat,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Hájkovi z Moravské Nové Vsi plánovali odjet na svatební cestu. Tu jim ale zhatilo tornádo, které je připravilo o všechno. Místo vysněných líbánek teď běhají kolem domu, který před nedávnem dostavěli.
Záchytné parkoviště pro dobrovolníky nedaleko Ladné na Břeclavsku se navzdory původním plánům v pondělí a úterý otevírat nebude. Úklid polí postupuje rychle a na letišti parkovalo jen pár desítek vozů, dnes tedy krizový štáb v Břeclavi rozhodl o ukončení provozu parkoviště i hromadného svozu dobrovolníků na místa zasažená tornádem. ČTK to řekl Jiří Holobrádek z břeclavského štábu a potvrdila Alena Knotková z krajského úřadu.
První hodiny a dny po tornádu připomínaly obce v Podluží dystopickou krajinu z katastrofického filmu. Pahýly stromů, trosky v ulicích, střešní trámy zlámané jako sirky, auta pomačkaná jako krabičky od cigaret. Díky horečné práci místních a dobrovolníků, hasičů i armády se deset dní po živelní pohromě celkový obraz změnil k lepšímu. Návrat do normálu ale bude dlouhý.
Tři vesnice a jeden městys na Břeclavsku a Hodonínsku teď působí spíše jako jedno velké staveniště. Auta převážející suť, dřevo a stavebniny se prakticky nezastaví, na střechách je pomalu více lidí než v ulicích. Stany a provizorní přístřešky, kde se potkávají dobrovolníci u várnic s jídlem, přátelskou atmosférou trochu připomínají festivalové městečko.
I po deseti dnech přetrvává silný kontrast mezi úzkým pásem, kudy prošlo tornádo, a blízkým okolím. O pár set metrů dál rozkvétají slunečnicová pole, červenají se třešně u cest a výletníci šlapou do pedálů jízdních kol. Kolem zasažených obcí jsou však pole zplanýrovaná, stromy polámané a lidé nemají na výlety pomyšlení.
Kontrast je patrný i uvnitř obcí. Třeba část Moravské Nové Vsi je prakticky nepoškozená, u jednoho domku třeba zůstaly ozdobné hrníčky na laťkovém plotě. Na druhé straně městysu vichr rval střechy a některé ploty úplně zmizely – včetně toho u hřbitova.
Přepovědět tornádo je podle Žáka velmi obtížné, zejména to, kdy a kde se objeví. „Obecně je to spíš o nějaké pravděpodobnosti výskytu (která i tak je dost malá), navíc tornádo je malý jev, takže o to je úspěšná předpověď složitější,“ dodává. Poprvé podle něj dobře zdokumentoval tornádo na Moravě meteorolog a genetik J. G. Mendel v roce 1870 v Brně.
Počasí na příští dny
První letní víkend letošního roku bude převážně slunečný a ve znamení letních teplot. Hned od pondělí na teploměrech naměříme až 30 °C a při přechodně zvětšené oblačnosti se budou ojediněle, postupně místy tvořit bouřky a přeháňky. Začátek letošních prázdnin přinese teploty ideální na koupání – teplota v přírodních nádržích se pohybuje kolem 25 °C a kvalita vody je dobrá.
Během pátečního dne očekáváme více oblačnosti i srážek v Čechách – převládat bude velká oblačnost, místy s deštěm nebo přeháňkami, ojediněle i bouřkami. Na východě bude oblačno až polojasno a srážky pouze ojediněle. Večer bude docházet k ubývání oblačnosti a ustávání srážek.
Sledujte meteorologický radar Blesku
Ranní teploty budou klesat ke 17 až 13 °C. Denní teploty vystoupí na 20 až 24 °C, na Moravě a ve Slezsku bude až 27 °C. Foukat bude mírný západní vítr o rychlosti do 20 km/h, přechodně bude zesilovat v bouřkách.
Bouře na Hodonínsku vyvracela stromy a ničila domy Facebook/Juwa
Bouřky už jen v sobotu, a to zejména na horách
Máme před sebou relativně příjemné víkendové počasí. V sobotu bude oblačno až polojasno, místy přeháňky a zejména na českých horách ojediněle bouřky. Ranní teploty budou klesat na 16 až 12 °C. Odpolední teploty vystoupí na 22 až 26 °C. Foukat bude mírný severozápadní vítr o rychlosti do 20 km/h. V neděli bude oblačnosti ještě méně – převládat bude polojasno. Ranní teploty klesnou na 14 až 10 °C. Odpolední teploty vystoupí na letní hodnoty - na 23 až 27 °C. Vát bude slabý proměnlivý vítr o rychlosti do 15 km/h.
Tornádo v Lužicích na Hodonínsku Facebook/Eric Nopest
Přelom června a července přinese třicítky
Také přelom června a července přinese letní charakter počasí – převládat bude polojasno, při přechodně zvětšené oblačnosti se budou místy tvořit přeháňky a bouřky. Ranní teploty se budou pohybovat mezi 17 až 11 °C, odpolední maxima vystoupí na 24 až 30 °C. Letošní start prázdnin tak bude v porovnání s předchozími roky startovat klidným počasím. V roce 2019 v odpoledních maximech 1. července rtuť teploměru v Kuchařovicích kulminovala na 38,4 °C, v roce 2018 se teplota zastavovala do 20 °C.
Po vydatných deštích začnou růst houby
Po deštivých dnech budou houbové žně. Houby začnou po deštích růst za 8 až 12 dnů. Nejdříve v zastíněném prostředí v okolí potoků nebo podmáčených lokalitách. Aktivita klíšťat je a bude opět na vysokém riziku – nejčastěji klíště napadne hostitele v ranních a večerních hodinách, když je nejvyšší vlhkost vzduchu.
Záběry zkázy z Moravské Nové Vsi Facebook/Sjůzn Patíková
