Mrazy v současnosti nejvíce ohrožují kvetoucí ovocné dřeviny, zejména třešně, višně a jabloně. Poškození hrozí také u některých druhů zeleniny a brambor. Na hodnocení rozsahu škod je ale podle zemědělců ještě brzy, riziko poškození bude trvat zhruba do poloviny května. Mrazy zatím částečně poškodily úrodu ovoce na jižní Moravě. Dosud ale nic nenasvědčuje, že by škody měly být jako v roce 2024. Vyplývá to z vyjádření Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR pro ČTK.
Sledujte počasí na radaru Blesku
Během pátku bude jasno až polojasno – jen na severovýchodě a východě až oblačno. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 15 a 20 stupni, na severu Čech kolem 13 stupňů, ve vysokých polohách na horách kolem 12 stupňů.
V sobotu očekáváme nejvyšší denní teploty mezi 16 a 21 stupni, na Moravě až 23 stupňů, bude jasno až polojasno. Oproti tomu noční teploty budou mezi 6 a jedním stupněm.
Nedělní noční teploty sice budou o trochu vyšší, mezi 7 a 3 stupni (při slabém větru hlavně na západě až k jednomu stupni), nejvyšší denní teploty ale opět klesnou – pohybovat se budou mezi 10 a 15 stupni. Bude jasno až polojasno, přechodně oblačno a na severovýchodě a severu jsou ráno a dopoledne ojediněle očekávány přeháňky.
Ovocnáři mají obavy
Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy mají ovocnáři větší obavy z následujícího týdne, kdy předpovědi naznačují možnost silnějších mrazů. Česko ve středu ráno zažilo na některých místech velmi mrazivé ráno. Nejchladněji bylo na Šumavě, kde na stanici Perla poblíž Kvildy na Prachaticku naměřili minus 10,3 stupně Celsia. Mrazy mohou podle předpovědi i dnes, zejména v Čechách, poškodit pozdně kvetoucí ovocné stromy.
Riziko poškození podle Pýchy potrvá přibližně do poloviny května. „S postupující vegetací a rozkvětem dalších druhů, zejména jabloní, bude citlivost sadů dále růst. Běžné polní plodiny, jako jsou obiloviny nebo řepka, jsou vůči současným teplotám odolnější a plošné škody se u nich neočekávají,“ uvedl Pýcha.
Jarní mrazíky jsou běžné
Letos prý zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měl opakovat scénář z roku 2024, kdy mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun. „Definitivně však bude možné situaci vyhodnotit až v následujících dnech a týdnech,“ dodal Pýcha.
Podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové míra poškození závisí především na fázi vegetačního vývoje jednotlivých plodin, lokalitě i na intenzitě a délce trvání teplot pod bodem mrazu. „V současnosti jsou nejvíce ohroženy kvetoucí ovocné dřeviny, zejména třešně, višně a jabloně. V některých lokalitách pak ještě kvetou i meruňky nebo broskvoně,“ řekla Pánková.
Někteří pěstitelé podle Pánkové přistupují k ochranným opatřením, jako je například pálení parafínových svící nebo zadýmování sadů. U jahodníků lze využít zakrytí netkanou textilií, k opatření už přistoupila například Farma Vraňany. „Je zároveň nutné zdůraznit, že tato ochranná opatření výrazně zvyšují produkční náklady a nejsou dostupná pro všechny pěstitele,“ upozornila Pánková.
Jarní mrazy se opakují s různou intenzitou každý rok. U ovocných stromů je podle ovocnářů běžné, že část květů či plodů po mrazech opadne. „Pokud jde o ztrátu do přibližně 20 procent, příroda s tím do určité míry počítá a na úrodu to nemusí mít vliv,“ dodal předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Karlovy Vary zasypal sníh (10. 4. 2026.)
