Rok 2026 se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci a meteorologové začínají skládat první mozaiku toho, jaké počasí nás čeká v nadcházejícím roce. Pokud jste doufali v mírnější či klidnější období, předpovědi vás pravděpodobně nepotěší. Světové modely totiž naznačují, že rok 2027 by mohl jít z jednoho extrému do druhého a potenciálně překonat i dosavadní teplotní rekordy.
Pacifik vře. Na vině je silný fenomén El Niño
Hlavním strůjcem očekávaných výkyvů je situace v Tichém oceánu. Odborníci upozorňují na výrazné ohřívání oceánských vod, které signalizuje nástup mimořádně silného fenoménu El Niño. Ten má zásadní vliv na globální proudění vzduchu i atmosférické tlakové systémy po celém světě.
Když se povrchové vody Pacifiku neobvykle ohřejí, uvolňují do atmosféry obrovské množství tepla a energie. Důsledkem pak nebývá jen plošné zvýšení průměrných teplot, ale především celková destabilizace počasí.
Co nás v roce 2027 čeká?
Podle zahraničních analytiků a numerických modelů se musíme připravit na několik klíčových jevů:
-
Vlny extrémního horka: Léta mohou přinést dlouhotrvající vedra, která ohrozí dosavadní rekordy jak v jižní Evropě, tak ve vnitrozemí.
-
Prudké výkyvy srážek: Zatímco některé oblasti světa i Evropy se budou potýkat s dlouhotrvajícím suchem, jiné zasáhnou bleskové povodně a přívalové deště z intenzivních bouřek.
-
Bouřlivější atmosférické jevy: Zvýšená energie v atmosféře vytváří ideální podmínky pro silnější vichřice a orkány během přechodu jednotlivých front.
Zasáhne vlna horka i Česko?
Ačkoliv jsou dlouhodobé předpovědi na celý rok dopředu zatíženy určitou mírou nejistoty, globální trendy se v posledních letech propisují i do střední Evropy. V České republice bychom se tak v roce 2027 měli připravit na další nadprůměrně mírné zimy s nedostatkem sněhu v nižších polohách a naopak na velmi brzký nástup vysokých jarních a letních teplot.
Klimatologové zdůrazňují, že i když se jednotlivé měsíce mohou lišit, celkový trend směrem k proměnlivějšímu a méně předvídatelnému počasí bude v roce 2027 pokračovat.
Měli bychom do článku zapracovat i konkrétní dopady na české zemědělství nebo hladinu podzemních vod?














