Za výpočty stojí mezinárodní výzkumná iniciativa Climate Impact Lab, která sdružuje špičkové ekonomy a klimatology z univerzit v Chicagu a Berkeley. Z jejich podrobné studie vyplývá, že v období devíti měsíců (od června do února) může kvůli projevům současného jevu zemřít o 451 tisíc lidí více, než je v běžných letech obvyklé.
Podle autorů působí letošní počasí jako pomyslná „pohlednice z budoucnosti“ – globální teploty pevnin jsou o 1,2 °C nad normálem a vystavují lidstvo vlnám veder, které by za běžných okolností odpovídaly klimatu až o dvacet let později.
Proč se mluví o „Super El Niñu“?
El Niño je přirozený jev v Tichém oceánu, který se vrací zhruba jednou za 2 až 6 let. Vzniká ve chvíli, kdy v rovníkovém Pacifiku zeslábnou pasátové větry a obrovská masa teplé vody, která je normálně natlačená u Asie a Austrálie, se přelije zpět k pobřeží Jižní Ameriky.
Letošní ročník je ale výjimečný. Jak ukazují meteorologická data a analýzy portálu Severe Weather Europe, oceánské anomálie ve východním Pacifiku překonaly historické tabulky:
-
Teplota mořské hladiny v některých zónách stoupla o více než 4 až 6 °C nad průměr.
-
Pod hladinou se do pohybu dala gigantická teplá masa vody (tzv. Kelvinova vlna), jejíž jádro je místy teplejší až o 10 °C.
-
Indexy atmosférické cirkulace dosáhly nejvyšších hodnot za celá desetiletí, což z letošního jevu dělá jedno z nejsilnějších El Niñ za posledních sto let – proto meteorologové hovoří o „Super El Niñu“.
Na co přesně lidé umírají?
Představa, že statisíce obětí utonou v záplavách nebo zahynou v orkánech, je mylná. Přímé živelní pohromy tvoří jen zlomek čísel. Drtivá většina úmrtí připadá na vrub zdravotním dopadům extrémního horka:
-
Selhání srdce a krevního oběhu: Pokud noční teploty neklesají a tělo nemá šanci vychladnout, dochází k dehydrataci, houstnutí krve a prudkým propadům tlaku. Většina lidí tak neumírá na úžeh pod širým nebem, ale doma v posteli na infarkt, mozkovou mrtvici nebo selhání ledvin. Nejohroženější skupinou jsou senioři nad 65 let, lidé s nemocným srdcem a malé děti.
-
Chudoba a chybějící infrastruktura: Nejtvrdší daň zaplatí rozvojové země globálního Jihu. Studie jmenuje africký Sahel (přes 66 tisíc obětí, z toho polovina v Nigérii, další tisíce v Súdánu či Čadu), Indonésii (přes 19 tisíc) a dále Indii, Filipíny či Brazílii. V těchto oblastech lidé nemají klimatizace, často kolabuje elektrická síť a chybí dostupná lékařská péče či čistá pitná voda.
-
Požáry a infekce: Extrémní sucho v jihovýchodní Asii vede k požárům pralesů a toxickému smogu, který fatálně zhoršuje astma a plicní onemocnění. Naopak v oblastech, kde přijdou prudké přívalové deště (např. Jižní Amerika), dochází ke kontaminaci studní a šíření infekčních průjmů nebo horečky dengue.
Zasáhne vlna i Česko?
Češi se masového ohrožení životů bát nemusí. Jak dlouhodobě upozorňují čeští klimatologové, jev vznikající na rovníku v Pacifiku má na střední Evropu jen velmi malý a nepřímý vliv.
Zatímco v Severní a Jižní Americe dokáže El Niño zcela překopat zimní počasí, evropské klima je pod vlivem Atlantského oceánu a Arktidy. V Evropě se silné El Niño statisticky projevuje spíše mírnější zimou s převahou západního oceánského proudění, žádné smrtonosné výkyvy přímo v našich končinách nehrozí.
Číslo 450 tisíc mrtvých tak není hrozbou konce světa za našimi okny, ale alarmující statistikou nerovnosti: ukazuje, jak těžce dokáže rozmary počasí odnést chudší polovina planety, která se před spalujícím horkem zkrátka nemá kam schovat.
Nezapomeňte proto sledovat aktuální denní předpovědi na našem webu a radaru Blesku, ať vás změna počasí nepřekvapí.













