Pohádkové nebe se v úterý rozprostřelo nad šumavským Churáňovem. Odborníci jásali a laici mohli jen s úžasem sledovat úchvatné halové jevy, které se objevily na obloze.
Jednu chvíli to vypadalo, že se z nebe sype zlatý prach. Vznikl na zmrzlé mlze, která se vytváří buď při velmi nízké teplotě, nebo během umělého zasněžování. „Na zadovské sjezdovce se zasněžovalo během noci i dopoledne a vítr přivál krystaly až k meteorologické stanici. Pak stačí, aby do nich posvítilo slunce, a člověk může pozorovat, co se z halových jevů objeví,“ řekl Roman Szpuk.
Zatímco zlatý prach lze občas spatřit, mnohem vzácnější je úkaz, který na první pohled připomíná záběry z filmu o přistání jiných civilizací. „Moilanenův oblouk je supervzácný. V Čechách se ho podařilo fotograficky zdokumentovat jen dvakrát,“ poznamenal k fotografickému úlovku Roman Szpuk.
Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních, respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. Krystalky ledu musí mít tvar šestiboké destičky nebo hranolku.
Co lze přečíst na snímku
Moilanenův oblouk je pojmenovaný po finském »lovci« halových jevů, který ho popsal teprve v roce 1995. Na snímku je vidět jako světlé véčko nejblíže slunci. Nad ním jsou ještě další dvě méně patrná véčka.
Nižší je tzv. horní dotykový oblouk. Vyšší slabší je Parryho oblouk. Zároveň je k vidění tzv. malé halo, to je ten kruh, ale ten už tak vzácný není. A po stranách obě 22stupňová parhelia, takzvaná vedlejší slunce.