Mnozí z nás si často stěžují, že zatímco během pracovního týdne je počasí příjemné, na víkend se často zkazí. Statistiky toto tvrzení ale vyvracejí.

Video
Video se připravuje ...

Prudký liják zasáhl Prahu: Na Smíchově voda zatopila silnice Aktu.cz

Takový cyklus by musel být vysvětlen lidskou aktivitou, která týdenní ekonomický cyklus má. Roli může hrát produkce tepla spojená s ekonomickou aktivitou a vyšší spotřebou elektrické energie během všedních dnů a také cyklus koncentrace znečištění vzduchu, zejména množství aerosolů. Ty fungují jako kondenzační jádra, na nichž se sráží vodní pára, a vznikají tak vodní kapky - oblačnost. Ani ten se ale ve středoevropských podmínkách zatím neprosazuje.

Stále je pro počasí u nás určující rozložení tlakových útvarů, tj. tlakových níží a výší, směr proudění a přechody frontálních systémů.

Nebezpečné a extrémní jevy často o víkendu

Přesto se mnoho extrémních jevů vyskytuje v posledních letech právě o víkendu. I v tomto případě se jedná o náhodu. Jen za loňský rok jsme zaznamenali na našem území 160 dnů s možností výskytu nebezpečných meteorologických jevů – od silných bouřek, přes ledovku, náledí, silný vítr, nebezpečí požárů, zhoršených rozptylových podmínek po velmi vysoké teploty.

Tak například, na víkend se v posledních patnácti letech trefili všechny významné větrné smrště:

  • Kyrill 18. a 21. 1. 2007 (čtvrtek až neděle)
  • Emma 1. a 2. 3.2008 (sobota a neděle)
  • Herwart 29.10.2017 (neděle)

 

Náledím byla pokrytá většina Česka v sobotu 15. prosince 2012. První vlna posledních velkých povodní začala v sobotu 1. června 2013. Nejvíce kladných teplotních rekordů bylo překonáno v sobotu 10. července 2010, nejnižší teplotní rekordy byly měřeny v sobotu 11. února 2012. Sněhovou kalamitu jsme v nížinách zaznamenali také v neděli 12. března 2006, tehdy za noc ze soboty na neděli napadlo i v nížinách až kolem 15 cm sněhu.

Fotogalerie
24 fotografií