2°C
Mnozí z nás si často stěžují, že zatímco během pracovního týdne je počasí příjemné, na víkend se často zkazí. Statistiky toto tvrzení ale vyvracejí.
Prudký liják zasáhl Prahu: Na Smíchově voda zatopila silnice Aktu.cz
Takový cyklus by musel být vysvětlen lidskou aktivitou, která týdenní ekonomický cyklus má. Roli může hrát produkce tepla spojená s ekonomickou aktivitou a vyšší spotřebou elektrické energie během všedních dnů a také cyklus koncentrace znečištění vzduchu, zejména množství aerosolů. Ty fungují jako kondenzační jádra, na nichž se sráží vodní pára, a vznikají tak vodní kapky - oblačnost. Ani ten se ale ve středoevropských podmínkách zatím neprosazuje.
Stále je pro počasí u nás určující rozložení tlakových útvarů, tj. tlakových níží a výší, směr proudění a přechody frontálních systémů.
Nebezpečné a extrémní jevy často o víkendu
Přesto se mnoho extrémních jevů vyskytuje v posledních letech právě o víkendu. I v tomto případě se jedná o náhodu. Jen za loňský rok jsme zaznamenali na našem území 160 dnů s možností výskytu nebezpečných meteorologických jevů – od silných bouřek, přes ledovku, náledí, silný vítr, nebezpečí požárů, zhoršených rozptylových podmínek po velmi vysoké teploty.
Tak například, na víkend se v posledních patnácti letech trefili všechny významné větrné smrště:
- Kyrill 18. a 21. 1. 2007 (čtvrtek až neděle)
- Emma 1. a 2. 3.2008 (sobota a neděle)
- Herwart 29.10.2017 (neděle)
Náledím byla pokrytá většina Česka v sobotu 15. prosince 2012. První vlna posledních velkých povodní začala v sobotu 1. června 2013. Nejvíce kladných teplotních rekordů bylo překonáno v sobotu 10. července 2010, nejnižší teplotní rekordy byly měřeny v sobotu 11. února 2012. Sněhovou kalamitu jsme v nížinách zaznamenali také v neděli 12. března 2006, tehdy za noc ze soboty na neděli napadlo i v nížinách až kolem 15 cm sněhu.
