5°C
Středeční den byl nejchladnější z celého týdne. Teplota se držela pod hranicí 30 stupňů Celsia, místy klesla až na 24 stupňů. Nyní ale teploty opět porostou, jak upozorňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Sledujte příchod dalších bouřek na radaru Blesk
Dnes a zítra se Česko opět dostane do sevření tropů, teploty se budou pohybovat okolo 29 stupňů. S nimi ale do Česka přichází i masivní a silné bouře. „Úterní bouřky postupovaly přes Česko relativně rychle – díky tomu se srážkové úhrny zastavily nejčastěji do 20 mm, ojediněle na 25 mm. Místy byly bouřky doprovázené silným větrem, např. na stanici Temelín dosáhla rychlost větru v nárazech 108 km/h, a také krupobitím,“ okomentovala pro Blesk Zprávy rozmary počasí Honsová.
Supercela v Česku?
Honsová konstatuje, že hlavní bouřková činnost byla opětovně ve Zlínském kraji, kde dokonce řádila supercela. Čtenáři Blesku se nám dokonce pochlubili snímky, které tento meteorologický jev zachycují. Jeden ze snímků zaslal i Richard Klofáč z Uherského Hradiště.
„Jde o fotografii mohutného shelfcloudu, který přinesl na Uherskohradišťsko prudkou bouři včera po 20. hodině, vyvracel stromy a způsobil spoustu výpadků elektřiny,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
Expertka ale varuje. Supercela totiž není jen nádherným, ale také velmi nebezpečným představením. „Supercelu téměř vždy doprovází nebezpečné projevy počasí, tedy krupobití, prudký vítr nebo intenzivní srážky. Pro supercelu jsou časté výskyty tornád. Místo desítek minut vydrží supercela aktivní až několik hodin,“ reaguje na snímek Honsová pro Blesk zprávy.
David Rýva z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je však jiného názoru.
„Skutečně to na první pohled připomíná tzv. HP supercelu, ale na snímku je dobře patrný oblak arcus, často nazývaný též shelfcloud a nebo občas v češtině húlavový límec. Jeho výskyt je typický zejména na čele bouřkových systémů se silným větrem a vzniká na čele výtoku studeného vzduchu z bouřek, který se zde setkává s teplým vlhkým vzduchem před bouřkami,“ řekl Blesk Zprávám Rýva.
„K výskytu několika supercel včera odpoledne ale skutečně došlo, a to na severu Moravy, kdy jedna supercela při své cestě severně od Olomouce a na Novojičínsku způsobila silné krupobití. Další, už potvrzená supercela, měla na svědomí škody kroupami v okolí Klatov. Je možné, že jich bylo více, ale ty zatím nejsou ještě potvrzené. Samotný větší bouřkový systém, jehož čelo je na fotografii, působil hlavně škody silným větrem,“ komentuje fotografii Rýva.
Budou další supercely?
Supercel je podle experta zatím méně než například předešlý rok. „Nutno ale podotknout, že ten byl na supercelární bouře nezvykle bohatý, stejně tak roky 2016 a 2017. Ke vzniku supercel je krom tzv. instability, jež dodává bouřkám energii, potřeba i tzv. střihu větru (změna rychlosti a/nebo směru větru s výškou). Ten je hodně důležitý pro to, jak se bouřkové systémy budou vyvíjet a chovat, ale může za jistých podmínek způsobit i rotaci bouřkové buňky, což je právě charakteristika supercel,“ uzavírá Rýva z ČHMÚ.
Supercely se ale můžou objevovat na českém území nadále. Čeká nás totiž přechod studené fronty na konci týdne, která padne do tropického vzduchu. „V maximech bude až 33 °C a lze opět očekávat silné bouřky doprovázené nebezpečnými meteorologickými jevy,“ myslí si Honsová.
Co je supercela?
„Je to konvektivní bouře, kterou zpravidla tvoří jedna výrazná buňka. Supercela je definovaná výskytem silného vzestupného proudu, který dosahuje rychlosti až 60 m/s, rotuje kolem své vertikální osy, a běžně se proto označuje jako mezocyklona. Kromě vzestupného proudu supercelu vpředu a vzadu tvoří sestupný proud a právě organizovaná struktura supercely může za její silné a často až nebezpečné projevy,“ vysvětluje Dagmar Honsová, jak tato bouře vzniká.
