2°C
Ve druhé polovině dubna leží v horských oblastech nejvyšší sněhová pokrývka za posledních 51 let - v Beskydech na Lysé hoře 161 cm, v Jeseníkách na Šeráku 98 cm, na Šumavě na Březníku 101 cm a v Krkonoších na Labské boudě 159 cm. Navíc po výbuchu sopky La Soufrière na karibském ostrově Svatý Vincenc se do atmosféry dostaly obrovské oblaky sopečného plynu a popela. Ve stratosféře tyto částice mohou vydržet až tři roky, a proto velké výbuchy sopek mohou ochladit celosvětově klima i na několik let.
La Soufrière vybuchla 9. dubna. Podle družicových měření NASA se síranové aerosolové částice a popel dostaly do výšky až 20 km, tedy do vrstvy atmosféry zvané stratosféra. Níže vyvržený popel, tedy ten, který zůstal v troposféře, je během několika týdnů vymyt deštěm, ovlivňuje tak počasí pouze krátkodobě a v blízkém okolí sopky. Avšak ve stratosféře jsou tyto částice schopné se dlouhodobě udržet, rozšířit na velké vzdálenosti a působením slunečního záření a vlhkosti se přeměnit v síranový aerosol, který následně pohlcuje sluneční záření a tím ochlazuje klima.
NASA prozatím odhaduje, že se do stratosféry dostalo 0,4 až 0,6 teragramů (1012) oxidu siřičitého, přičemž odhad množství, které by mohlo způsobit měřitelné dopady na klima, se odhaduje asi 10x větší. Nicméně erupce stále pokračují a oxid siřičitý se z nich díky výškovému proudění větru již dostal přes Atlantik do Afriky i do Indie.
Sopečné výbuchy, které ovlivnily klima v Česku
- 1783, sopka Laki, Island: Výbuch způsobil v Evropě tzv. rok bez léta a mrazivá zima roku 1784 skončila velkými povodněmi např. na Vltavě.
- 1883, Krakatoa: Výrazné ochlazení, do souvislosti jsou dávány i velké povodně v Čechách z roku 1890, mezi Jávou a Sumatrou.
Výhledy počasí na léto
To, zda výbuch sopky La Soufrière ovlivní klima a případně i počasí v létě v Česku, závisí zejména na tom, jak bude její aktivita pokračovat a jaké množství oxidu siřičitého emituje do stratosféry.
S prvními výhledy počasí na letní měsíce v Evropě střední, tj. od června do srpna, nám tak mohou pomoci tzv. sezonní modely - jak Institut IRI, tak centrum NCEP se shodují na tom, že pro období meteorologického léta (od června do srpna) v Evropě zatím nelze detekovat žádný signál, který by nasvědčoval větší pravděpodobnosti teplého, nebo spíše studeného léta.
Výhledy počasí tak počítají s teplotně průměrným létem. K tomu patří jak tropické dny, tak zatažené s deštěm a výrazným ochlazením. Dobrá zpráva je ta, že by letošní léto nemělo být suché.
Tyto výhledy ale obecně musíme brát jen jako orientační, navíc s vlivem sopečných výbuchů nepočítají.
