Vůbec nejvyšší teplotu 37,7 stupně Celsia včera meteorologové naměřili v Borohrádku na Rychnovsku, zdejší stanice ale měří jen tři roky. Nejvyšší nový rekord zaznamenali v Doksanech na Litoměřicku. Dnešních 37,4 stupně Celsia tam překonalo dosavadní maximum 36,2 stupně z roku 1994. Na 37,3 stupně teplota vystoupala v plzeňském Bolevci.
Bouřilo na jihu Čech
K večeru se začaly tvořit bouřky, hrozil i vznik supercel, u kterých jsou nejvyšší hodnoty CAPE i střihu větru.Během noci se bouřkový systém přesouval na Moravu a do Slezska a slábne.
Sledujte vývoj počasí na radaru Blesku
„První výraznější bouřka se objevila u Vimperka. Zatím je prakticky bez postupu. V jejím rámci je patrně možné očekávat přívalové srážky. Radarová měření rovněž naznačují, že by se v jejím rámci mohly vyskytnout i větší kroupy,“ napsal kolem páteční 18. hodiny Český hydrometeorologický ústav (ČMHÚ).
„V okolí Šumavy bouřková činnost výrazně zesílila. Vytvořilo se pásmo bouřek sahající od Kašperských hor po Vyšší Brod a odtamtud dále do Rakouska. další významná bouřka se nachází poblíž Tábora,“ dodali meteorologové.
Bouře na dálnici D1 zastavila provoz
Večer v důsledku bouřky spadly na dálnici D1 na 15. kilometru u Prahy dráty elektrického vedění. Dálnice byla oboustraně uzavřená, na místě se vytvořily dlouhé kolony.„Dálnice bude uzavřena nejméně do ranních hodin!" upozornila kolem 23. hodiny Policie ČR na Twitteru všechny řidiče ve středních Čechách. „Důvodem je, dle vyjádření technika energetické společnosti, potřeba na místo přijet s těžkou technikou, aby bylo možné odklidit veškeré následky silného větru a deště."
Nakonec se podařilo provoz na dálnici obnovit po třetí hodině ranní, informovala policejní mluvčí Michaela Richterová.
Bouřka poblíž poblíž Velkých Popovic poničila dráty elektrického napětí, dokonce spadly i sloupy. (5. října 2022) Aktu.cz
Dálnice se uzavřela krátce před 20:30, uvedlo Národní dopravní informační centrum (NDIC). „Ve směru na Brno spadly vlivem silného větru a deště na těleso dálnice dráty vysokého napětí,“ uvedla policie.
„Stanovili jsme objízdné trasy, ve směru na Brno jeďte přes Jažlovice a Všechromy, na Prahu pojedete stejnými obcemi. Prosíme, jeďte s co nejvyšší opatrností vzhledem k počasí, padajícím stromům, drátům a hustému provozu na objízdných trasách,“ pokračovala policie. Vzhledem k množství aut se následně ucpávaly i objízdné trasy.
Desetitisíce lidí bez proudu
Energetici vedení, které spadlo na D1, vypnuli, řekla mluvčí ČEZ Soňa Holingerová. Ve středních Čechách bouře podle ní způsobila šest poruch na vedení vysokého napětí. Bez proudu bylo kolem 21:00 zejména v okresech Praha-východ a Benešov 15.000 domácností, o dvě hodin později ještě 9000 odběrných míst.
ČHMÚ kolem 20:45 uvedl, že kolem Českého Brodu, Benešova a Říčan se vyskytují velmi silné bouřky s nárazy větru kolem 70 kilometrů v hodině a kroupami velkými do dvou centimetrů. „Bouřky v nejbližších dvou hodinách budou postupovat k východu do okresu Kolín, Kutná Hora a Čáslav,“ doplnili meteorologové.
Tropy se vrátí
V sobotu bude oblačno až zataženo, místy déšť, přeháňky, ojediněle silné bouřky. Během odpoledne ubývání oblačnosti a ustávání srážek a místy polojasno. Ranní teploty 19 až 15 °C. Denní teploty 22 až 26 °C. V neděli bude o poznání oblačnosti méně – polojasno až oblačno. Ranní teploty 15 až 11 °C. Denní teploty 23 až 27 °C.
I příští pracovní týden přinese počasí na koupání. Převládat bude malá oblačnost – jasno až polojasno, při přechodně zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky. A teploty od středy budou opět na tropických hodnotách. V pondělí bude jasno až polojasno, při přechodně zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky. Ranní teploty 15 až 11 °C. Denní teploty 23 až 27 °C.
V úterý bude jasno až polojasno. Ranní teploty 16 až 12 °C. Denní teploty 24 až 28 °C. Ve středu bude jasno až polojasno. Ranní teploty 16 až 12 °C. Denní teploty 26 až 30 °C. Teplota vody se v přírodních nádržích pohybuje nejčastěji mezi 21 až 25 °C, ale přibývá míst se znečištěním sinicemi a řasami.
Teplota moře na jihu Evropy je až 30 °C
Výrazně nadprůměrné teploty moře na jihu Evropy se skloňují od začátku meteorologického léta. V oblasti východního Středomoří a jižní Itálie se pohybuje až na 30 °C. U chorvatského pobřeží je teplota moře od 26 do 28 °C, u francouzské riviéry 26 až 28 °C, u pevninského Řecka na 28 °C, u ostrovů na 26 °C a u Španělska až na 28 °C.
Nad teplým Středozemním mořem se může zformovat tlaková níže, která v některých znacích připomíná hurikán, tj. vytvoří se v ní oko s minimem oblačnosti. Jedná se ale o poměrně vzácný jev – který nazýváme medikánem a v minulých letech se vyskytoval jednou nebo dvakrát za sezónu. Posledním významným byl medikán Zorbas na konci září 2018, v polovině září 2020 Cassilda.
20 let od katastrofálních povodní
Před 20 lety přinesl srpen na naše území katastrofální povodně – postiženo bylo zejména povodí Vltavy, dolního Labe, Ohře a Dyje. Katastrofální povodně způsobily extrémní srážky, které přišly na naše území ve dvou vlnách a které přinesly tlakové níže.
Už od začátku meteorologického léta 2002 převládalo nad starým kontinentem meridionální proudění, tedy severo - jižní proudění a přes Česko přecházely hluboké tlakové níže ze Středomoří, bohaté na srážky. V srpnu 2002 dvě výrazné tlakové níže za sebou v rychlém sledu. Jejich postup byl pozvolný, obě nás zasáhly svým nejdeštivějším sektorem a výrazně se projevil i srážkový návětrný efekt hor – viz. severovýchodní proudění návětrné strany Šumavy a Novohradských hor – stanice Pohorská Ves 180,5 mm za 24 hodin.
První vlna srážek přišla 6. a 8. srpna, druhá následovala 11. a 13. srpna, kdy už byla půda výrazně nasycena z předešlých dešťů. Ale až do konce roku 2002 bylo počasí bohaté na srážky – např. v říjnu spadlo 207 % dlouhodobého normálu a kvůli vysokému nasycení půdy vodou, jakmile spadlo přes 15 mm, se zvedaly hladiny řek na povodňové stupně.