Zatím vůbec nejteplejší zima od začátku měření v pražském Klementinu je zima 2006/2007 s průměrnou teplotou 5,8 °C a naopak nejchladnější je zima 1829/1830 s průměrnou teplotou -6,1 °C.
Sledujte meteorologický radar Blesku
Sezónní výhledy počasí zpracovávají velká evropská a americká centra. Ani ta ale nedokáží předpovědět počasí týden po týdnu na dlouhé časové období dopředu, ale snaží se nastínit odchylku počasí v porovnání s dlouhodobým normálem.
Jaký zimní měsíc přinese největší teplotní odchylku?
Výstup amerického modelu NCEP se přiklání k tomu, že období od ledna do března bude v Evropě střední teplotně mírně nadprůměrné v porovnání s dlouhodobým normálem, jehož vážený průměr je 0,9 °C (let 1981-2010) a srážkově bez větších odchylek. Mezi jednotlivými měsíci ale bude rozdíl. Hned leden by měl být podle výpočtů NCEP teplotně průměrný měsíc (jeho průměrná teplota se pohybuje na -2 °C), za to měsíce únor a březen by měly dosáhnout kladnou odchylku 1 až 2 °C, v porovnání s dlouhodobým normálem, který je -0,9 °C, resp. 2,9 °C.
Z těchto výstupů to tedy vypadá, že by pravé zimní počasí mohlo skončit dříve než vloni. To ale neznamená, že jsou od února vyloučené ledové dny, tedy dny s celodenními mrazy nebo sněhová kalamita i v nížinách. O výsledku a průběhu zimního počasí ve střední Evropě může promluvit také rozpadnutý polární vortex, který k nám vloni od 8. do 15. února zapříčinil průnik arktického vzduchu.