Už v pátek bude počasí v Česku pod vlivem brázdy nízkého tlaku vzduchu. Převládat bude zataženo, ojediněle mrholení, od středních poloh slabé sněžení. Po ránu místy mrznoucí mlhy. Noční teploty budou klesat k 1 až -3 °C. Nejvyšší denní teploty se zastaví na 1 až 5 ° C. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti do 20 km/h, na Českomoravské vrchovině čerstvý s nárazy kolem 55 km/h.
Sledujte počasí na radaru Blesku
A na mrznoucí mlhy po ránu pozor i o víkendu. V sobotu bude zataženo až oblačno, ojediněle déšť, od vyšších poloh srážky sněhové. Noční teploty 2 až -2 °C, při malé oblačnosti až -4 °C. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 2 až 6 °C. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti do 20 km/h. Také v neděli bude převládat velká oblačnost - oblačno až zataženo, ojediněle déšť, od vyšších poloh sněžení. Noční teploty budou klesat na 2 až -2 °C. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 2 až 6 °C. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti do 20 km/h.
Od sv. Lucie startuje období černé zimy
Už naši předci období od sv. Lucie, tedy od 13.12. po Tři krále (6.1.), pojmenovali jako období černé zimy. Často se cítíme v tomto období unavení, smutní, jsme více náchylní k nemocem, máme sníženou výkonnost, hůře se soustředíme a celkově nás přepadá až sklon k depresím. Chybí nám totiž denní světlo. A inverzní charakter počasí, který očekáváme v příštím pracovním týdnu, mnoho slunečních paprsků neslibuje. Převládat bude zataženo nízkou oblačností a mlhavo, na horách, v nížinách pouze ojediněle polojasno. Ranní teploty budou klesat na 2 až -3 °C. Nejvyšší odpolední teploty se nejčastěji zastaví mezi 1 až 7 °C.
Sv. Lucie, noci upije a dne nepřidá
Vysvětlení pranostiky Lucie, noci upije a dne nepřidá, spočívá v rozdílech tzv. středního slunečního a skutečného nerovnoměrného slunečního času, který například měří sluneční hodiny. U fyzikálního vysvětlení této pranostiky si pomůžeme druhým Keplerovým zákonem, který říká, že se planety, tedy i naše Země, v přísluní pohybují nejrychleji, naopak v odsluní nejpomaleji. Zkrátka se na Lucii Země na své dráze posune za jeden den o větší úsek než za den předešlý, ale přitom se nestačí otočit dost na to, aby kompenzovala zvýšení rychlosti oběhu kolem Slunce – Země nestihne díky své rovnoměrné rotaci zařídit, aby Slunce zapadlo dříve než předešlý den.
Zemská osa se během podzimu odklání svojí severní částí od Slunce, což způsobuje, že Slunce zapadá stále dříve a vychází stále později – světlá část dne se citelně zkracuje. 13. prosince, tedy na svátek Lucie, se začne pozvolna prodlužovat odpoledne. Slunce sice začíná zapadat později, ale ráno také později vycházet a to až do zimního slunovratu, který nastává 21. prosince, kdy Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a začne se opět vracet k rovníku.