Podle čtvrteční výstrahy hrozily v západní části Česka do časného pátečního rána extrémně silné bouřky. Mohly je doprovázet prudké nárazy větru o rychlosti kolem 110 kilometrů za hodinu, až pěticentimetrové kroupy a intenzivní přívalový déšť. V Karlovarském a Plzeňském kraji nevylučovali meteorologové ani vznik tornáda.

V noci ale přiznali, že výstraha před extrémními bouřemi se nevyplnila. „Analyzujeme příčiny, nicméně hlavním problémem byla asi mocnost zádržné vrstvy, která dovolila spustit konvekci (přenos energie prouděním) v Bavorsku relativně pozdě. Bohužel iniciace konvekce je při předpovědi bouřek největším oříškem,“ uvedli zástupci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Bohužel/bohudíky příroda bude vždy na krok před námi,“ dodali.

Výstraha před bouřkami Českého hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) (22.6.2023)
Autor: ČHMÚ

Přesto se podle ČHMÚ nebezpeční jevy místy objevily. „Tornádo se sice u nás (naštěstí) včera nevyskytlo....na Tachovsku se během noci ale vyskytla intenzivní supercela, která chvíli vykazovala radarově i znaky výraznější nižší rotace. Snímek od Luboše Opaleckého pak potvrzuje, že možná mnoho nechybělo....“ napsali ráno meteorologové.

Bouře výrazně zasáhly hlavně Domažlicko, kde hasiči odstranovali stromy spadlé na silnice a v obci Babylon i popadané lampy veřejného osvětlení. „Souhrnná bilance zásahů spojených s večerním nástupem větrného počasí je do dnešních 7 hodin ráno 40 výjezdů,“ informovali plzeňští hasiči.

„V souvislosti s noční bouřkou vyjížděly hasičské jednotky v Ústeckém kraji k šestnácti událostem, kdy museli odstraňovat popadané stromy přes komunikace. Nejvíce událostí bylo na Litoměřicku,“ uvedli ústečtí hasiči.

Oproti výstraze bouřky postupující z Německa zasáhly Karlovarský kraj jen okrajově. „V průběhu noci hasiči zasahovali u dvanácti události, kdy se ve většině případů jednalo o likvidaci spadlých stromů či větví na komunikace. Ve třech případech pak řešili ochranu domů před přitékající vodou. Nemáme hlášené žádné zranění v souvislosti s počasím,“ napsali krajští hasiči na facebooku.

I středočeští hasiči v souvislosti s bouřkami zasahovali u popadaných stromů. Od čtvrtečních 22:00 do dnešních 06:40 evidují celkem 24 zásahů, z toho se jich bouřky týkalo 11. „Nejvíce zasažené bylo Rakovnicko,“ řekla mluvčí krajských hasičů Veronika Švorcová Mocová.

Na území Libereckého kraje měli hasiči v noci na dnešek šest zásahů kvůli popadaným stromům. Vyjížděli také k jedné dopravní nehodě v obci Kravaře, která se obešla bez zranění. V Královéhradeckém kraji měli hasiči v noci dva výjezdy. Ve Vrchlabí odstraňovali větev hrozící pádem a v Deštném v Orlických horách strom ze silnice.

Sledujte počasí na radaru Blesku

Avšak silně bylo zasaženo Německo. „Extrémně silné bouřky zůstaly nad Německem, v Česku silné bouřky hlásilo zejména Karlovarsko a Ústecko. Extrémně silné bouřky se ve čtvrtek odpoledne nejprve vyskytly v Hesensku, Dolním Sasku a v Porýní – Falcku, během pozdního odpoledne se rozšiřovaly na většinu Německa. Škody přinesly zejména supercely, které byly doprovázené silným větrem, přívalovým deštěm o intenzitě až 30 mm/hodinu a krupobitím -  v oblasti Kasselu velikost krup dosahovala 5 cm,“ popsala meteoroložka Dagmar Honsová.

Nejvyšší srážky podle ní spadly na Karlovarsku a Ústecku Klínovci v Krušných horách – za hodinu 46,5 mm, v Sokolově 30 mm. „Škody působil i silný vítr. Před 6 hodinou se bouřky vyskytují na Bruntálsku – hodinové srážkové úhrny jsou až na 20 mm. Bouřky postupují k severovýchodu a během dopoledních hodin se mohou na východe vyskytnout bouřky pouze ojediněle, ale už ne silné,“ dodala.

Bouřky doznívaly ještě dnes ráno na východě země. V Moravskoslezském kraji hasiči v souvislosti s bouřkami zaznamenali jedinou událost, když v Rýmařově na Bruntálsku odčerpávali vodu z domu. Ve středu byla situace výrazně horší. V Oticích na Opavsku vítr zničil střechy deseti domů a u dalších 22 ji poškodil.

Opatření v Českých drahách

České dráhy kvůli výstraze na blížící se velmi silné až extrémně silné bouřky posílily dispečink a pohotovostní službu. Ve vybraných stanicích také připravily zásoby vody a občerstvení pro cestující, kteří by museli kvůli nepřízni počasí na delší dobu přerušit svou cestu, oznámil mluvčí Českých drah Emanuel Vittek. 

České dráhy v té souvislosti požádali cestující, aby sledovali aktuální informace o provozu na železnici prostřednictvím webu s informacemi o mimořádných událostech nebo v mobilní aplikaci Můj vlak. „Prosíme cestující, aby se na možné komplikace při cestování preventivně připravili a vybavili se na cestu tekutinami, jídlem, případně léky, které pravidelně užívají, a to i v případě cesty na kratší vzdálenost,“ uvedl Vittek.

Co dělat a co nedělat, pokud udeří tropické teploty?

Přímé sluneční záření a extrémně vysoké teploty představují pro lidský organismus různá nebezpečí. Přehřátí organismu může mít vážné následky.

Co ANO: zůstat ve stínu, snížit aktivity, pít, pokrývka hlavy, namazat se, větrat v noci, chladit se, do jídelníčku zařadit vlákninu a ovoce a zeleninu bohaté na vody a na draslík, světlé lehké oblečení, přisolit si, pravidelně se chladit, venčit psa brzy ráno nebo pozdě večer…

Co NE: činnosti, které zvyšují teploty v místnosti – fénovat si vlasy, smažit řízky, kupovat prstýnky, dávat klimatizaci na nižší hodnoty než o 8 °C, přes poledne se zdržovat na přímém slunečním záření.

Výhledy počasí na léto

Sezonní předpovědní modely se zatím přiklání k tomu, že letošní léto bude teplotně nadnormální – větší teplotní odchylky by měl dosáhnout měsíc červenec, také srážkově bude letošní léto zřejmě nadprůměrné. Podle statistik bývá nejstabilnější počasí na přelomu července a srpna a také na konci léta. Poslední srpnová dekáda ale už často přináší studená rána kvůli prodlužujícím se nocím. K létu v Česku tropické teploty patří, bez tropické teploty se naposledy obešel rok 1940, chladné léto bylo také v roce 1913. Pro letní měsíce platí, že jsou srážkově nejbohatší z celého roku – nejvíce srážek je spojeno s bouřkami.

El Niño: Jak funguje meteorologický jev, který podle odborníků zvedne světovou teplotu Povrchová teplota Tichého oceánu během jevu El Niño

Vůbec nejvyšší naměřené letní teploty v Česku

Nejvyšší naměřená teplota na našem území je z 20. srpna 2012, Dobřichovice 40,4 °C. Ten den teplotních rekordů padalo hodně – např. v Praze-Libuši bylo 39,6 °C, v Plzni-Bolevci 38 °C, v pražském Klementinu 36,1 °C. Nicméně tato událost nebyla pro náš organismus tak zátěžová z toho hlediska, že následující dny šla teplota rychle dolů a takto vysoké teploty nepanovaly tak dlouho jako např. v letech 1994, 2015, 2018 nebo 2019. Před tím byla nejvyšší teplota pro ČR z roku 1983 z 27.7. 40,2 °C z Uhříněvsi, což je i nejvyšší červencová teplota. Nejvyšší teplota naměřena v Praze-Klementinu je z roku 1983 z 27. července na 37,8 °C.

Video
Video se připravuje ...

Jak se bránit před extrémními vedry? Videohub

Fotogalerie
127 fotografií